Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
bežná vec. musíš sa postaviť na odpor. veľmi silný a agresívny. aj keď prehráš, šikanér musí pocítiť, že straty,ktoré utŕži, budú podstatne väčšie ako pôžitok z honenia jeho ega, prípadne materiálne zisky.
|
|
|
|
Ja som cítil, že ma na základke a ani na strednej školy nemali radi, a niektorí sa občas ku mne správali hrozne. Nesiem si z tej doby zatrpknutosť k tým ľuďom doteraz.
|
|
|
|
Jen si dovolím malou poznámku, tomuto "Ta chyba není vždy jen na jedné straně. I vy jste spoluviník svojí šikany." prosím nikdo nevěřte, je to velmi nebezpečná myšlenka. Ve skutečnosti je chyba téměř vždy na straně šikanujících.
|
 prostě někdo |
|
|
|
Tak tohle je asi nejdůležitější, co si z toho vzít:
"Nicméně s odstupem času vidím, kde byly chyby, kde jsem řadu chyb dělal i já, či moje rodina. "
Jasně, někdy se člověku něco děje a neví o tom, že by se měl podívat na svoje působení vůči druhým lidem, ale je to ten klíč k vyřešení.
A nemusí to být jen ve škole. I v zaměstnání jsou lidé, kteří když uvidí někoho, kdo celý den vyjadřuje svou existencí slabost, tak toho využije.
Takže určitě to řeš, není to ostuda, naopak tím, že to nebudeš řešit se vystavuješ daleko větším problémům v budoucnosti.
|
|
|
|
Já zažíval šikanu polovinu základky a pokračující na střední. Psychickou především, ale i fyzickou, která dokonce vyústila v to, že to řešila na škole policie. Nicméně s odstupem času vidím, kde byly chyby, kde jsem řadu chyb dělal i já, či moje rodina. Do budoucna bych samozřejmě chtěl svoje děti toho vyvarovat. :)
Následky tam asi vždy nějaké zbytkové zůstanou, ale co se týká mě, tak zůstalo tak 5%. Nic, nad co bych se nedokázal nějak přenést. Jinak změnilo se to prakticky hned, co jsem sám sebe psychicky změnil, a dokázal jsem svoje slabiny nějak přiznat, pak jsem na těch slabinách začal pracovat. Pak trvalo zhruba 10 let, než jsem obnovil nějakou důvěru v lidi a zároveň se dokázal sebevědomě a efektivně bránit těm jedincům, kteří něco zkouší- většinou z legrace, ale zároveň vlastního komplexu.. to je právě třeba si uvědomit a pak to člověk úplně jinak bere, jinak to umí vracet nebo i zasekávat rány do citlivých míst- a to vše s lehkostí a láskou.
To je podle mě ten zlomovej bod. Kdy se vžijete do svých šikanátorů, najdete svoje a i vlastně jejich problémy, proč se to děje, proč se to takhle spojilo a vlastně jim nakonec i odpustit. Ta chyba není vždy jen na jedné straně. I vy jste spoluviník svojí šikany.
Samozřejmě klíčová esence je sebevědomí. Na tom můžete vždy a nekonečně pracovat.. s tím to půjde postupně vždy k lepšímu a tyhle věci budete brát s lepším nadhledem. :)
Držím palce
|
|
|
|
bylo to na základce... na konci prvního a začátku druhého stupně... prostě mě neměli rádi, ani nevím kvůli čemu, ale jednou ve mě bouchly saze, přetekl pohár, vybouchl jsem takovým způsobem jako bych se sám neovládal ale ovládal mě někdo úplně jiný, adrenalin zapůsobil a vrhl jsem se na ně... no vrátil jsem jim to i s úrokama... v následcích šikany máš 2 možnosti: bud tě to zocelí nebo se zhroutíš... naštěstí ta moje šikana nebyla tak extrémní a zocelilo mě to... byt můj způsob vyřešení šikany byl dost účinný, asi to nebyl ten nejlepší způsob... takže spíš je lepší varianta napsat třeba na linku důvěry nebo si o tom promluvit s někým komu věříš a třeba společně na něco přijít.
|
|
Night Sentinel |
|
|
|
Já. Zažila jsem fyzickou i psychickou. Fyzická byla od starších kluků. Proti ní se dalo postavit fyzicky. Ale jakmile toto přestalo, tak nastala ta psychická a trvala celou základní školu a pokračovala až na střední. Zažila jsem šikanu na pracovišti, ale tam to nebylo takové. Pak dlouho nic. Až jakmile jsem se začala pohybovat po netu, tak se začala projevovat dlouhodobě kyberšikana. Někteří lidi to asi přitahují.
Znala jsem holku, která se ve 25 letech oběsila a v dopise na rozloučenou napsala, že nedokáže dál žít s tím vědomím, co jí děti jako dítěti dělali. Ona tedy byla vystavena hlavně psychické šikaně.
Asi bys to měl řešit. Ono se to nezdá, ale toto umí člověka taky zabít. A zrovna šikana je něco, co zlomí asi každého.
|
|
|
|
80 
31 
37 