Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
To mě mrzí teda. Se divím, že ti fakt nikdo nepomohl :( (well teda až pak tamten, což je nice, ale čekal bych i aspoň nějaké kamarády)
|
|
|
|
To je krásný.
Čtu ty první tři odstavce a říkám si, to je ono - Připravte cestu Páně, narovnejte mu stezky. A ono to opravdu přišlo!
Nikdo na Zemi ani nemá schopnost Ti pomoct. Co po nich chceš, oni Ti nerozumí. Oni ani nemají tu povinnost. Veškerý zdroj hledej uvnitř, sama se vydej na cestu!
Pokud ses dostala na opravdové dno a bylas k sobě upřímná, z celého srdce a z celé duše jsi o pomoc volala.....tak ses přesvědčila, že přišla, a tak čarokrásně.
Proč se vlastně ptáš, když už víš, proč ti nikdo nemohl pomoct. Protože muselo přijít to, co přišlo. To bylo pro Tvůj vývoj nezbytné. I ta bolest, až na dřeň, bez toho by to nešlo, bez toho by sis ničeho nevážila...
|
|
|
|
Asi by to chtělo vědět, jak probíhala vaše diskuse, když jsi někoho žádala o pomoc.
Třeba se ti snažili poradit podle svých znalostí nebo zkušeností, ale ty jsi všechny dobré rady odmítala a trvala si na svých názorech, tak si nakonec řekli: "Komu není rady, tomu není pomoci".
Napadá mne tenhle šmudla:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=100776
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=100841
Já jsem mu nabídnul, že se s ním podělím se zkušenostmi z mého pracovního života, ale on si pořád vede svou, myslí si asi, že to co chce vědět a co by mu pomohlo před ním schválně utajujeme.
|
 yarda1 |
|
|
|
Nedostatečné: nevím, ono už jen ta věta že tě mají rodiče řezat pro dítě zní dost depresivně, zvlášť když je fakt někdy pořádně ztloukli. Taky záleží za jakou věc je bijou. A vůbec to není jen o bití, ale i za hloupí řeči, třeba že ses moc tlustý a pak jsou anorexie a bulimie. Na jakoukoliv kritiku je mladá mysl citlivá a depresi může způsobit jediná hloupá věta
|
|
|
|
PostDepression: zapomeň na to, je večer, ale mě se nechce jít spát, tak hledám problémy
|
|
|
|
PostDepression: příště si to nerozmyslím, protože sama nevíš, proč už nejsi v depresích, až to budeš vědět, tak můžeš říct že jsi našla "lék" na depresi
p.s. k tomu řezání, mě to říkala matka taky, myslím že to myslí tak, jako že na tebe měli dávat větší pozor a zajímat se o sebe, jen to tu v tu chvíli řeknou takhle, ikdyž ví, že bezhlavě někoho řezat asi postrádá smysl, jak říkám, sami jsou slabí
řekla mi to i babička, která byla úplně proti fyzickým trestům, řekla něco jako ("ty zmetku, kdyby tu byl táta, tak by tě pěkně ztřískal")
|
|
|
|
Neměl bych jim to za zlé. V poznání duševního života a praxe jsme jako společnost někde ve středověku. Málo se o tom mluví, málo se o tom ví, nikdo tomu moc nerozumí, tak se to bagatelizuje jako "jen psychický problém". Oni sami přes zahleděnost do sebe a temné klapky na očích nebyli schopni vidět tvůj skutečný stav. Tak jako nevidí ani ten svůj. To se změní, až se v takové krizi sami ocitnou.
A ty psycholožky nebyly skutečné terapeutky - ale nány.
Moje osobni zkusenost s terapeutkou je diametralne odlisna.
Ale nakonec si se stretla se svetlem a poznala ho. Teď už to bude dobré. Přeji hodne sil a stesti.
|
|
|
|
Tvé negativní zkušenosti s psycholožkami chápu. Obzvlášť ty mladé holčiny šly ve velké většině studovat ten obor, aby si především pomohly samy, vyznat se v sobě, doufají (byť často jen podvědomě), že jim studium psychologie pomůže s jejich vlastními problémy. Mnohé z nich jsou hraničářky (jedna z poruch osobnosti) a takové by podle se mě měly vyskytovat v ordinaci psychologa pouze jako klientky!
Nechápu, proč škola takový "materiál" neodfiltruje ještě před přijetím na VŠ. Osoba s takovými psychickými obtížemi logicky nemůže lidem s jejich strastmi pomoct.
Pokud dáš terapii u psychologa ještě šanci, vyber si staršího odborníka s dobrými referencemi.
Jinak na své okolí se nezlob, člověk bez osobní zkušenosti s duševní nemocí a s povrchními, zkreslenými informacemi z televize nebo od podobného "experta", jako je on sám, nemůže nemocného s depresí pochopit, nezřídka tuto diagnózu ani neuznává a její symptomy považuje za lenost, ufňukanost, slabost...
Jinak já osobně jsem nejradši, když mě v těžších stavech nechají ostatní na pokoji. Interakce s lidmi mě v tom stavu hrozně vyčerpává...
|
|
|
|
nedostatečně: Promiň, ale takhle deprese fakt nefunguje. Deprese naopak mnohem častěji vzniká u lidí s nízkým sebevědomím, které je zase mnohem častější u lidí, kteří zažili nějakou formu týrání. Navíc deprese bývá následkem dlouhodobého stresu nebo traumatu. Prosím příště si rozmysli než něco takového napíšeš, lidé jako ty jsou důvod, proč se depresivní lidé bojí vyhledat pomoc.
|
|
|
|
třeba nebyli dost silní na to, aby ti pomohli
když křesťan pomůže druhému, tím si taky chce pomoct
když já píšu tady, taky si tím pomáhám
když se má člověk skvěle...sytý hladovému nevěří
ale může to být tak, že oni ti sami záviděli a vůbec nedokázali pochopit jak tak úspěšný člověk dokáže být tak depresivní
mě přijde že deprese vzejde z toho že jsou věci moc jednoduché a tělo se musí samo vyrovnat na první pohled bez příčiny
když by tě opravdu rodiče řezali tak bys nemohla mít depresi, protože bys měla modřiny, takže v tom měli pravdu, ale pak bys je taky neměla moc ráda
|
|
|
|
Proto mám raději psychiatra než psychologa. Nicméně vše je o lidech
|
|
|
|
Podobně, jako může býttřeba dobrý automechanika a špatný automechanik, dobrý učitel a špatný učitel, dobrý sportovec a špatný sportovec atd., tak může být i dobrý psycholog a špatný psycholog.
Když třeba porovnáš dva sportovce v nějaké disciplíně , tak jeden může mít několik zlatých medailí a druhý má třeba "jen" jednu bronzovou medaili. A přitom jsou oba třeba podobně talentovaní, ale velký rozdíl mezi nimi je ten, že jeden netránoval tolik, kolik mohl, kdežto ten druhý atrénoval na maximum. Podobně lze porovnat výsledky lidí v různých činnostech.
Je jen relativně málo lidí, kteří mají dostatečnou schopnost empatie a motivaci pomáhat.
Teď jsme si vzpomněl na nějaký publicistický pořad na ČT, kde byla reportáž o tom, že v čekárně v nějaké nemocnici krvácel nějaký kluk a doktorka, která přišla do ordinace tomu klukovi nepomohla a zase odešla. Prostě ji to nezajímalo. Sice byla podmíněně odsouzená a dostala zákaz, dva roky vykonávat lékařskou praxi, ale tomu klukovi už to nepomůže, protože nějak ochrnul. Různých podobných případů bylo víc. Takže nejsem nějak moc překvapen tím, že nějaký psycholog neměl snahu někomu skutečně pomoct.
Co se týká rodinných vztahů, tak tyto vztahy jsou taky dost ovlivněny mírou empatie těch lidí. To, že je někdo něčí příbuzný ještě neznamená, že pro toho příbuzného udělá první, poslední.
|
|
|
|
Vem si z toho to co má pochopit každý člověk. Že nikdy ti nikdo nepomůže pokud si nevěříš. Říká se věř v sebe a lidi tě budou mít rádi a budou tě chtít.
Je to tak že každý se chce opřít o silnějšího. Prohřát o schopného člověka. Takhle funguje celý svět dokud člověk není svícen. Říká se že dokud člověk nemá psijrni s Bohem tak je zlý,je hříšník a démon. A ono to tak je a proč? Zvíře se bojí silnějšího a uznává silnějšího a slabší. Je vždy sežrán ve světě zvířat.
Co píšou svaté písma a co říkali osvícení lidi? Studuj sebe a, své vědomí, proto že vědomí patří hmotě a řídí se zvířecím chování. Člověk je zvore jako hmota ale ve hmotě je vložen duch. To je to čím se liší člověk od zvířat. Je to poslání každého člověk proč je na zemi. Bible říká, spasit duší. Je to spojení ty s duší. Proto žiješ. Pokud to neuděláš, končíš na, ksaldce jako 99% lidi. Nazývané také jako peklo. Člověk se rodí jako zvíře s pokud tak umře. Je to jeho konec. Pokud ale spasi duší tzv udělá, spojení tak už se jeho duše nereinkarnuje. Ale musí se, stát, duchovní bytosti a vykopat se že zvířete. Lidi se tak chovají. Všude kam se podíváš sama hiearchie, do slabého se kope a silné se uznávají a kopírují. Typické zvířecí chování.
|
|
|
|
Smutný příběh, ale s radostným koncem. Dávno jsem došel k tomu, že spíše mně pomůže někdo úplně cizí a náhodný, než vlastní rodina, či "přátelé".
Jinak já si podobnou krizi prošel taky, nechytl mě nikdo a dopadlo to, jak to dopadlo.. V 18 letech pokus o sebevraždu, první hospitalizace, domu jsem se už nevrátil - ani jsem nemusel nad 18 let, azylák, hrozné věci tam, bezdomovectví - naštěstí jsem utekl do lesa, ve měště bych se asi oběsil, zase azylák, brigáda, dodělat školu, navázat spolupráci s charitou, najít práci na úvazek, přihlásit se na vš (abych takhle neživořil celý život a taky kvůli razantním slevám na daním a obecně).. Ale deprese mě neopustila, proměnila se časem na panické ataky a brutální somatické problémy, kt. nemají příčinu.
Nějak jsem to dotáhl až do teď, ale jak žiju? Sám, osamělý, v maličké pronajaté garsonce, jezdím 20 let starým vrakem do práce, která mě nebaví jen, abych zaplatil nájem. Po nocích se třesu, dusím, zažívám pekelné hrůzy..
Jak dlouho to vydřím je otázka. Možná rok, možná pět...
Jsem ale rád a jsi takový svědek naděje, že někdy ta pomoc přijde, byť z místa, kde jej člověk nečeká.
Ať je Ti už jen a jen dobře! :)
|
|
|
|
KarelPavol: Dole píšu že je to tři roky zpátky, to se mi stalo po 18 narozeninách a teď mi bude za měsíc 21
|
|
|
|
To mi nevychadza. 20-18=2
|
|
|
|
PanSkorodokonaly: Však já to vím, ani u holky to není moc pravděpodobné, proto o tom píšu jako o obrovském zázraku. Proto se taky ptám. Co se stane s lidmi, kteří zažijí to samé, ale nenajde se nikdo, do by pomohl? Myslíš, že se z toho dá dostat, nebo ti lidé takto přežívají do konce života?
|
|
|
|
Kdybys byla kluk se stejnyma problemama, sance, ze te zachrani starsi krestanka bude tak 1/10 tvoji, takze to ber tak, ze karty mohly byt rozdany i hur..
|
|
|
|
Pardon před 3 lety, překlikla jsem se
|
|
|
|
20 
25 
42 