Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Vajgar: Díky. Ano to co popisuješ je jedna z cest. Ale upřímně na to nemám odvahu ani energii. Afirmace fungují a mého kritika postupně oslabují. Jen je to pomalý proces a sebevědomí a sílu mu vzdorovat získávám postupně. Navíc nechci opustit svůj současný život a to co jsem vytvořil. Úvodní příspěvek jsem napsal zrovna když jsem byl dost zdeptaný. Nyní jsem získal trochu náhled na svou situaci a cítím se lépe.
|
|
Petrz: říkat si afirmace a lehkým cvičením si zlepšovat kondici je jistě dobré, ale děje se ti tak v režii dosavadní nadvlády myšlenkového vzorce, toho špatného pána, který tě má v moci. Měl by ses hodit do klidu, abys mohl naslouchat, co říká srdce. Což jistě není ten za chyby tě bičující dráb :-). Tomu tenkému hlasu srdce je třeba dopřát prostor. Třeba na pěší tůře do Santiaga de Compostela. Na které dosavadní programy mysli ztrácí smysl. Nemáš moc svobodné vůle se z nich vymanit, pokud aktuálně působí, ale máš svobodnou vůli se dostat do situace, kde jsou k ničemu. Tak šťastnou cestu.
|
|
Vajgar: Já si myslím že máš pravdu. Jen nyní nejsem schopen začít s dalším způsobem seberozvoje. Nestíhám ani to co jsem si předsevzal - říkat si afirmace a lehkým cvičením si zlepšovat kondici. Ale nějakou nenáročnou formu meditace zkusit chci.
|
|
Petrz: Je to zkrátka nějaký program, ego, které převzalo nadvládu a umožňuje vidět jen skrze něj. Je to extrémně užitečný sluha, ale velmi, velmi zlý pán. Kdyby nebylo u mě kuriózním způsobem oklamáno, nevydržel bych náročné meditační období a velmi pravděpodobně by mě dohnalo k sebevraždě, zabilo by mě. Ta jeho nadvláda je umožněna skrze lpění na "obrovsky důležitých věcech". Ne že by obrovsky důležité nebyly, ale ono ulpění znemožní uvidět i co je NE-obrovky důležité (což je celý zbývající vesmír). A zasadit tak věc do kontextu. Držim palec.
|
|
Vajgar: Díky. Nevím jestli je to snaha utéci před přítomností - asi také, ale i před soudcem v mé mysli, který mne dokáže pořádně podusit. I za sebemenší domnělou chybu mne dokáže tvrdě vydeptat. Halucinogenní látky fakt ne. Zkoušel jsem lysohlávky a svět nad rámec mé mysli se otevřel až moc. Nelituji toho co mi to dalo - pozitivního i negativního. Ale stačilo to. Jinak to na čem pracuji není jen únik, má to smysl samo o sobě, pro mne obrovský smysl.
|
|
"Jakmile něco tvořím a něčeho dosahuji cítím se v relativním bezpečí." Petrz: Což je to takové jakoby anesteticum, opium. Mysl je saturována, uspokojována, vzpomínkami nebo předjímkami, a přítomnost je tudíž považována za cosi nepříjemného, za nicotu, za hrozbu. Kterou lze zahlušit činností pro něco smysluplného v budoucnosti. Ve skutečnosti je ale hlavním cílem této činnosti přehlušit onu nicotu (přítomnost), utéci od ní. Podvědomě to tušíš, proto ti dochází elán. Já tedy určitě nejsem žádný guru, ale dosti intenzívně jsem se věnoval meditaci coby vyprázdnění mysli, takže mě to už tak nebere :-). Jiní to vzali zkratkou např. přes ayahuasku nebo bufo alvarius. Prostě potřebuješ nahlédnout mimo stávající program mysli jehož si zajatcem, ten točící se konglomerát z lítosti nad již promarněnou neexistující minulostí a ještě neexistující naději slibující budoucností.
|
|
"Žiješ v očekávání budoucnosti. Budoucnost ale existuje jen v představě, nikoli reálně. Tudíž tvoje očekávání nemohou být naplněna, příp. jen chvilku, protože to tak máš nastavené - dobré to teprve bude." Vajgar: To vím že žít v přítomnosti je ideální stav. Neumím to no. Neumím se radovat z toho co už mám. Pořád musím něčeho dosahovat a mít nějaký byť i dílčí úspěch. Protože jinak přijdou zase ty myšlenky o mé nedostatečnosti, ubohosti a špatnosti. A taky strach z toho co by mohlo přijít kdybych nepracoval. Jakmile něco tvořím a něčeho dosahuji cítím se v relativním bezpečí.
|
|
Ncnj: Nevěřím si hlavně v oblasti vztahů. To je moje nejcitlivější místo a zároveň celoživotní blok a příčina mých lehce melancholických stavů. Dosud jsem to nebyl schopen překonat. Ženy na mne docela reagují - přesto mám pocit, že to je proto že mne neznají. Proto nedokáži žít tzv jednoduchý život. Užívat si života.A možná částečně i kvůli tomu se snažím tak urputně jít za svými cíli. Jinak mám rád hojnost a bohatství, i to finanční. Ale rád bych k tomu dospěl svým tvůrčím úsilím a věřím že se mi to i daří/podaří s tou hrou.
|
|
Tvůj text jsem nečetl ale poradím ti jedno - STAŇ SE ŠOFÉREM LINKOVÉHO AUTOBUSU - MĚSÍČNĚ BUDEŠ MÍT 40 000 ČISTÉHO, COŽ NA SKROMNÝ ŽIVOT STAČÍ. NA UŽIVATELE ZPOVĚDNIC SE VYKAŠLI, JSOU TO SOCKY, KTERÉ NEUMÍ VYDĚLAT PENÍZE!!!! Pravdivý muž NAVŽDY!!!
|
PRAVDIVY MUZ OFF |
|
|
Ne že by měl být každý den úplně stejný, ale mít nějaký dobrý základ.
|
|
Vajgar: Souhlas. Taky docházím nakonec k závěru, že nejlepší je mít ideální denní režim. Pokud naplníš dobře každý jeden den, tak už nemusíš řešit budoucnost, protože ze samotné podstaty každý dobře naplněný den ti zaručuje něco dobrého. Takže je to akorát o tom najít vhodný režim, vzorec, systém a ten plnit každý den.
|
|
Žiješ v očekávání budoucnosti. Budoucnost ale existuje jen v představě, nikoli reálně. Tudíž tvoje očekávání nemohou být naplněna, příp. jen chvilku, protože to tak máš nastavené - dobré to teprve bude. Nikoli že je. Logicky pak časem přichází pocit marnosti, frustrace.
|
|
Právě si myslím, že je ideální strávit co nejvíc volného času venku. Máš hned větší šanci někoho vidět, potkat a nabízí to větší potenciál. Když budeš připravený, tak ti to časem vyjde a s někým se seznámíš. Klidně se zaměř na mladší. Můj starší brácha taky netají, že by chtěl nějakou 20 letou. Nevím proč, ale takhle podobně to má většina kluků. Na druhou stranu je to úplně jedno, věk nehraje žádnou větší roli.
|
|
"Tak já tam potkávám i mladý hezký holky." Ty jsou všude. Mě už chybí jenom kousek k tomu, že začnu navazovat s nějakou kontakt a dávat se do řeči. Těžko se dá odolat. I kdybych měl blekotat nějaký nesmysly, stejně podlehnu a udělám to. Momentálně mě drží na uzdě jenom pocit, že mám nízký sebevědomí a že se to prostě nehodí. Cítit se o něco líp, tak to je jiná.
|
|
No mám to trochu podobné. Často mi chybí důvod, proč se za něčím honit, proč se mám v nějaké práci strhat, proč bych si měl držet nějaký ten "sociální status", honit se za penězi, majetkem, apod. No myslím si, že nejsme sami, kdo má podobné pocity a pro mnohé bývají jedinou obrovskou motivací děti. Po těch ale upřímně řečeno moc netoužím. Dnešní svět se mi rok od roku víc a víc hnusí.. okolní dění mne den ode dne přesvědčuje, že život není žádný dar, ale spíš utrpení a vůbec není o co stát..
|
|
Petrz: Zkus žít jednoduchý život, kde máš něco obyčejného, co ti dává štěstí a můžeš se o něco opřít a mít něco, co ti dává smysl a sílu. Oni ani ti hodně úspěšní bohatí lidé se nemají bůhvíjak. Sice je to obdivuhodné, když někdo dokáže vydělat miliony a pak mít téměř vše, ale samo o sobě to nemá žádnou větší hodnotu. Na to se chytají jenom lidé, kteří se sami hledají, tak v tom spatřují něco, co by sami chtěli. O způsobu jak si vydělat miliony vím. Jde to celkem jednoduše skrze investování, ale nějak intuitivně se mi do toho nechce. Nejlepší investice je stejně stará klasika - byt, dům, pozemek, něco co pronajímáš. Když by měl člověk plat aspoň 100 000 Kč měsíčně, tak si našetříš a můžeš investovat celkem hravě. Vrátí se ti mnohem víc a můžeš mít pasivní příjem. Bez slušnějšího příjmu to nedává úplně smysl, i když způsoby jsou taky, ale to se ti vrátí za dlouho až za třeba 20-30 let.
|
|
Believer: možná. Možná je to jen můj aktuální stav. Mívám propady nálady, někdy i kvůli maličkostem. A je pravdou že přechod do nové práce byl/je pro mne psychicky náročný - byť je to tu o řád lepší.
|
|
Zhou Ba: Tak já tam potkávám i mladý hezký holky.
|
|
To mi zní trochu jako syndrom vyhoření..
|
|
Mě to v parku štve. Všude lidi s psama, starý hnusný báby, kuřbové odhazující vajgle.
|
Zhou Ba |
|
|
|