Ahoj, co dělat? Mojí matce asi hráblo nebo co. Je mi jen 25 let, zatím nemám přítele, ani dítě, ale co, vždyť není mi 40, neujel mi vlak. Táta ještě žije, ale do toho ho netahá. a že kdo se o ní postará, až bude stará a nemohoucí? Přitom ta situace nenastala, tak až nastane, bude se snad řešit Já bydlím naštěstí od ní 90 km daleko, domu jen chodím. Bráchu už nemám, nepřežil autonehodu. Tak trochu trpi komplexy, jedno dítě mrtvé a druhé daleko. Teda daleko ne, ale pryč z domu. A že si najme opatrovatelku. Tak jsem řekla, že klidně. Ať si ji najme. A najednou začala, že kdo se o ní bude starat, ten bude i dědit. Ať si odkaze starý byt komu chce. A začala, že má neteř, která se bude starat. A že ona ji neřekne ne a bude dědit ona
Nechápu, co pořád s tím děděním ma. Já se o ten starý byt v našem bodlákové netrham. Ať ho klidně odkaze charitě. A že za co si to zasloužila, že já se od ní odvracím. A to jí popadne jen tak, z ničeho nic, když táta není doma, asi jí to dělá dobře, nebo já uz fakt nechápu. Říká, že děti a rodinu nemám, můžu se pak starat o nemohoucí matku. Jenže takhle si nikoho ani nenajdu, když budu kmitat tam.kolem ní, pak chodit do prace a na jednu brigádu, na druhou brigádu, protože platy jsou v té části spíš symbolické, takže stejně s ní nebudu, protože budu někde padat na hubu, abych něco vydělala a to je úplně bez šance. Navíc, kdo za něco stojí, ten dávno zvedl kotvy a odešel do.pryc. je tohle normální? Opravdu o dědictví mi nejde, stejně bych tam bydlet už vůbec nechtěla, ani se mi tam moc nelíbí, jen nemá ona schizu nebo tak?
|
| Paciko |
 25 |
|
|
32 
