Jak dopadl oběd s Luďkem u nás doma
Zdravím zasvěcené i ty ostatní, jak víte nedělám rozdíly. Teď už jsem na koleji v Ostravě budu tu studovat na strojním. Zatím to nějak jde na víkendy domů, není co psát.
Ale slíbil jsem že jako napíšu, jak někteří ví, tak babička pozvala minule Luďka na oběd švestkové knedlíky. On rád přijel, upřímně má hlavně mě, no coby ne. Jenomže čert byl zpritomnen přijel se svou holkou.
Jo, je to ta co jako byla na Novém Zélandu kde se, když to řeknu bez jeho vědomí a nějakého předběžného souhlasu, jak se říká, prodávala. Citlivější povahy prominou, ale hraje to svou roli.
Luděk, jak to zjistil, chtěl se s ní rozejít. Najednou ji vidim jak leze z auta! Tata mavnul rukou prý udělejte si to jak chcete, já jíst nemusím jdu na televizi. Matka zase hudrovala, babička že se to nějak udělá, myslela tím omezený počet knedlíků, ale jak říkal můj děda když je víc lidí do polívky se přidá voda a je. On nehledal problémy to nebylo na něj.
Tak jsem to teda nějak spolkli, ono člověk je člověk, jak se u nás říká, všichni jsou šťastní jak sa narodí tak proč mu potom nadávat že jako něco nedomyslel. Tak nechtěl přijet sám no co. Ta jeho holka přinesla jako dárkový koš. Tak jsme pojedli všecko celkem šlo.
Po obědě kafíčko vínečko, u nás sa huba nesusi jak u suchanku, to není najez se a vypadni, ale o tom jindy. Jak kamarádka přinese kamarádce po operaci čaj a chce ho zaplatit, mohl bych mluvit, radši ne.
No když to zkrátím, všichni jsme jako byli zvědaví co se stalo že ti dva spolu chodí a rozchod když řeknu neproběhnul. Slíbil jsem že to zkrátím, takže: holka se z toho nějak vykecala a na důkaz své počestnosti ve smyslu obživy donesla potvrzení že nastupuje na kurz zubní instrumentářka.
Prý to teď letí, udělá si kurz pět měsíců a nezasvěcení jí budou říkat sestri, aj na dveřích to bude napsané, co by chodila na zdravku, když stačí kurz. Babička jako ocenila že holka se chce živit poctivě, to už si Luděk bohužel vypil, byly tak čtyři, a nějak to nezvládnul. Řekl jí přede všemi na rovinu, že to není žádná sestra, že je to uklízečka a maximálně nachysta výplňový materiál, zavolá pacienta a umyje křeslo nástroje, vyloženě řekl podrž taška.
To zase bylo něco na ni jak se říká veřejné ponížení. Začala na něho že jako ať jí okamžitě vrátí těch 28 000 Kč, co mu půjčila na auto (koupil si svoje on nemá rád wv, zasvěcení ví). Že je jí jedno, jestli jako jí to dá naráz nebo na třetiny. Začala mu tam diktovat číslo účtu.
Naráz byl všeobecný zmatek, nikdo nevěděl co jako má říkat aby se to celé ustálo, no bylo pozdě. Kolem páté přišel táta a že jako co to má Luděk za auto, že za to by nedal ani korunu, to už bylo na Luďka moc řekl té svoji ať jde na vlak že on řídit nemoze, přespí u nás když babička dovolí a že jako jí tam nikdo nechce, ať jde radši na kurz.
Nechtěl jsem být špatný prorok ale nějak jsem to tak tušil. Všichni měli už vypité, tak soused, ten vnuk starého Kolesara, ji musel hodit na vlak všem se ulevilo nebudu lhát. Zbytek večera už se nějak nesl samospádem, ani nevím, jak se to všechno zchumelilo, ale Luděk se nám přiznal že jsme jeho druhá rodina, já říkám bohužel. Je to kluk veselá pracovitá všechno, to nemůžu říct , ale nějak se mi zdá že už je toho na jednoho dost.
S holkou to prý skončil zrovna, akorát musí někde najít těch 28, ono to není málo. Ale pokud mě paměť neklame, babička by mu prý třetinu půjčila.
Tak si to prožijte. |