| V práci mě sice platěj dobře, ale nebaví mě tam chodit a jsem kvůli ní v úzkostech. Mám sice vejšku, ale tu má dneska každej druhej a já jsem důkazem toho, že i opožděná a psychicky labilní troska jako já může získat titul. Nesnáším i víkendy, protože nemam co dělat a overthinkuju nad svým debilním životem. Pokud to jde, snažím se spát. Nic mě nebaví, jenom ležim v posteli a zkouším třeba číst nějaký články, ale nedokážu se na ten text moc soustředit. Nemám pochopitelně žádný kamarády, nikdy jsem neměl holku. Když už někoho poznám, tak to nemívá moc dlouhýho trvání. Blbý je, že já se na ty lidi většinou upnu a pak mě hrozně sere, když je omrzim a přestanem se bavit. Udělám si k někomu citovou vazbu, cítim se pak trochu líp, ale stejně dostanu z nějakýho důvodu ghost a spadnu ještě na větší dno. Nemám v životě žádnej záchytnej nebo opěrnej bod, není se na co těšit a nevim proč bych jako měl žít. |
| gfgcb |
 26 |
|
|
22 