Měl jsem ve dřezu (kromě jiného) hrníček. Byl špinavý výhradně od čaje. Občas se mi stává, že špína od čaje (starší a vlastně ne moc tmavá, ale to je úplně jedno) nejde smýt, po umytí si tam úplně v klidu zůstává, jako by se nechumelilo. Začal jsem hrníček mýt s očekáváním, že to bude k ničemu. Co se nestalo - špína dokázala zmizet. Úklid (tím myslím i mytí, praní, čištění, prostě všechno dohromady) šel do sebe, prokázal, že občas, v asi tak 1 % případů, není úplně neschopný a zbytečný, že asi v 1 % případů umí docílit nějakého výsledku a nikoli pouze parazitovat na osobě, kterou je prováděn (okrádat ji o energii a čas).
Jaké z toho plyne poučení? Úklid má potenciál, jenže je strašně líný a neochotný. Proč? Protože ho vy, burani, hýčkáte, všechno mu omlouváte, ze všech jeho chyb obviňujete sebe, a navíc o něm sprostě lžete, že je vždy zvládaný a schopný. Navíc propagujete, aby ho bylo prováděno příliš mnoho, jako by na to snad lidé měli čas.
Tedy: okamžitě se přestaňte slizce plazit před úklidem. Buďte na něj asi tak tisíckrát přísnější než dosud a uvidíte, že to bude mít výsledky - že konečně přestane být tak strašně neschopný a začne vám přinášet nějaké výsledky. V současnosti tím, že dovolujete úklidu, aby na vás parazitoval (tj. bral vám energii a čas a nepřinášel žádné výsledky), vlastně parazitujete na mně. Já pak musím dělat úplně všechno za vás, vy jen hnijete, odkládáte život na někdy, válíte se (neboli pracujete, válet se a pracovat je to samé) u úklidu, který nemá žádné výsledky, po jeho provedení je všechno stejně špinavé jako před ním).
Tak jděte do sebe, máte na to. Staňte se lidmi. |
| Svitavská ulice on |
 38 |
|
|
což nechceš