Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
No nevím, z celé diskuze co jsem tu pročítala mi přijdeš úplně normální. Setkala jsem se s misogynisty, kteří ženy braly jako věci nebo obecně slabé kusy aka udělám si to radši sám, nejsem ženská. Přes den ale komentovali vzhled každé ženy co viděli a oba měli problém se vztahy, spíše vůbec se s někým vídat. Vizuálně přitom vypadali normálně, ale co měli v kalhotách, to fakt nevím. Zevnitř byli oba nespokojeni s platem, náplní práce a životem obecně. Bylo fakt viditelné, že mají nějakou bolístku přes kterou se nedostali ještě ze střední. Je mi jich zpětně líto :) Z toho jak analyzuješ své pocity a skutečně o nich přemýšlíš, budeš mít nejspíše vyšší iq a s ženami to nevychází proto, že nejsi na stejné vlně jako ty, které máš ve svém okolí. Za mne by byla ideální intelektuálně založená s podobnými koníčky, kterou ale nepotkáš, když budeš zavřený doma. Za mne se soustřeď na sebe a na prachy nebo koníčky, ideálně vše co půjde a pokud ti do té doby nepřepne na extrémy o kterých jsem psala výše, tak budeš mít z čeho vybírat. Přece jen, partnerské a přátelské vztahy nejsou to samé, a než trávit čas s lidma co za to nestojí, to radši užívej, dokud to jde.
|
|
|
|
Budu se opakovat, ale obě pohlaví se liší, často i předpoklady pro určité zájmy. Je úplně normální, že ty víc času trávíš s kámošema ony zase ve svém kruhu.
Kluci víc preferují sport, u holek jsem slyšel vícekrát třeba ze škol, že s příchodem puberty jim fyzička klesá, protože o něj častěji ztrácí zájem.
Podobně hry na pc: zjevně je hrají méně často, méně sleduji streamery a pod.
Pokud se to nepokusí nějaká ideologie uměle měnit, bude to tak dál. Nejde zdaleka jen o vliv okolí, je to v genech.
Takže není nic divného, že se v koníčcích rozcházíte.
Od určitého věku věřím, že zejména u holek přichází navíc určitá zdravá ostražitost pramenící z vědomí, co je nejčastější motivaci mužů s nimi interagovat. Zase nic špatného. Tuplem, mají-li partnera. A nemají-li, raději než na pivo by rády do divadla, třeba. Prostě ty nabídky přizpůsob. A tam, kde nebalíš, neodděluj hned ze stáda.
Četl jsem tu tvé odpovědi a pořád mi uniká, co řešíš. Reagují na tebe vlažněji než mužští vrstevníci a to je vše? Přijmi to jako fakt a nereaguj přehnaně. Jestli dnes máš ten sociální skill se s druhým pohlavím normálně bavit, proč ho zahodit?
Navíc ten závěr: "bude jim vadit, že se nebavím" je v úplném rozporu s tím, co ti na nich údajně vadí, tedy že ony se s tebou neba.
|
|
|
|
davidkadlec
Ok, jsem možná předpojatej, často se totiž setkávám s tím, že v rámci dobré image lidi neřeší problémy a to se potom projeví jinde. Např. v práci vidím, že se něco dělá blbě, a když nahlas řeknu, co kdyby se to zkusilo jinak, tak to schytam, že si stezuju. Za mě absurdní, obvykle se za takové podněty dává z dobrého důvodu odměna, ale to někde ne, protože to by někdo musel uznat, že není dokonalej a cítil by se chudák blbě. Problém je v tom, že každý, kdo to vidí z venku, tak je mu to pro srandu.
Btw. dobré jídlo nemusí být drahé. A ne každý popis nepohodlí je brečení. Kvůli namozenym ramenům bych fakt nikomu nevolal
|
 Jura |
|
|
|
---- Jura
Ok Juro, tak já ti to vysvětlím. Nejde o to, že maskuji frustraci. Jde o to, že když mě něco velmi frustruje, tak jsem zticha. Bolest bude vždycky a podle mě nemá cenu kvůli tomu dělat drama. Momentálně třeba posiluji po dlouhé době. Mám tedy zavolat rodině že se cítím špatně , protože mě bolí ramena a svaly na břiše a že je to divný? Jím levné jídlo a leze mi to krkem, ale mám si okamžitě stěžovat přátelům, že je to fakt strašný??? Situace není dobrá, ale to neznamená, že musím neustále dokola brečet. Když se mě někdo zeptá, tak nemusím maskovat co se děje, ale také nemusím přehánět a brečet jako malá holka. Ženy mají větší ochotu mluvit o svých problémech, než muži a je to naprosto přirozené.
|
|
|
|
"Musíme předstírat, že je vše ok, abychom nevypadali jako slaboši."
V podstatě už tahle věta hovoří za sebe. Tenhle vcelku rozšířený postoj mě vždy udivoval. Osobně to beru právě jako projev slabosti, když děláme, že není nikde žádný problém a vše je zalité sluncem a my jsme dokonalí frajeři. Kdo proboha takové divadlo a priori bere vážně. Nikdy se nic pořádného nevybudovalo ani nevyřešilo s takovým přístupem. Takhle pouze lidi maskujou svou frustraci a já nechápu, že na to vůbec ještě někdo hraje. Není se čemu divit, že se to někomu propíše do velmi podivného přístupu k lidem, potažmo třeba k ženám. Lžete sami sobě tak dlouho, až těm kecům začněte sami věřit. Co se tak může pokazit...
|
 Jura |
|
|
|
- blueray jde kolem
Ok takže nalijme si čistého vína. Ženy stále nemám rád. A NOHOMO. Už to bude týden. Každopádně bych tedy z toho neměl dělat univerzální pravidlo, na základě negativních zkušeností a možná i menšího traumatu, který jsem zde nezmínil. Určitě existují skvělé ženy. Když se nad tím zamyslím, tak bude moje chování k ženám asi pravděpodobně lepší když po nich nebudu toužit, ale zkrátka budu mít takový zdvořilí nezájem. Sexuální motivace může u mužů změnit přístup a chování k ženám. Já to takhle měl několikrát. Nezájem je prostě takový neutrální a nic špatného se přeci nemůže stát, že? Žádná ženská mě přece nemůže nahlásit na policii za to, že se s ní nebavím...
|
|
|
|
- blueray jde kolem
Ok tohle mi napsala umělá inteligence.
### Analýza diskuse:
#### 1. **Původní příspěvek**
Tvůj první příspěvek staví na introspektivní myšlence o misogynii jako zakořeněném postoji. Hlavní sdělení spočívá v tom, že tento postoj nevnímáš jako aktivní nenávist vůči ženám, ale spíše jako vnitřní pocit, který neovlivňuje tvé chování. Text naznačuje, že se snažíš pochopit tento pocit bez sebekritiky a přemýšlíš o tom, jak s ním žít v souladu s dnešními normami.
#### 2. **Odpověď od diskutujícího**
Tato odpověď je hlubší a snaží se rozebrat, co vlastně považuješ za misogynii. Autor se zaměřuje na to, že moderní společnost často polarizuje určité postoje (např. feminismus versus incelství). Klade ti otázky, které směřují k sebepoznání: odkud pramení tvé pocity vůči ženám? Diskutující zdůrazňuje, že pravdivá sebereflexe ti může pomoci pochopit své postoje a potenciálně se vyhnout uzavření do určitého "negativního" rámce (jako je incelství). Zároveň se snaží poukázat na různé pohledy na ženskost a mužské hodnoty v současné době.
#### 3. **Tvoje odpověď**
Ve své odpovědi uvádíš konkrétní příklady, které podle tebe potvrzují tvé pocity vůči ženám. Popisuješ situace, kde ses setkal s nezájmem, nezdvořilostí nebo přetvářkou. Tvé závěry jsou spíše generalizační – na základě několika negativních zkušeností soudíš, že je to „přirozené“ nebo „normální“ chování žen. Zmiňuješ i nostalgické vzpomínky na dětství, kdy byly vztahy jednodušší, což naznačuje, že tvé postoje mohou být částečně ovlivněny zklamáním nebo nerealistickým očekáváním.
---
### Hlavní poznatky:
1. **Sebepoznání a introspekce:**
Tvůj původní příspěvek i odpověď ukazují, že se snažíš analyzovat své pocity a pochopit jejich původ. Tvé zkušenosti však nejsou zobecnitelné na všechny ženy, což by mohlo zkreslovat tvůj pohled na ženské chování.
2. **Polarizace diskuse:**
Diskutující správně upozorňuje na nebezpečí ideologizace a generalizace. Ve tvé odpovědi je vidět tendence vnímat určité chování jako univerzální, což může být důsledkem frustrace z osobních zkušeností.
3. **Potenciální řešení:**
Tvůj závěr („tak to asi příroda chce“) naznačuje rezignaci na hledání hlubšího porozumění vztahům. Na základě odpovědi diskutujícího by mohlo být užitečné zaměřit se na otázky, které ti položil:
- Z čeho konkrétně pramení tvé pocity?
- Jakou roli hraje tvé očekávání od žen nebo přátelství s nimi?
- Existují způsoby, jak změnit svůj pohled nebo přístup?
4. **Komunikace a otevřenost:**
Tvé příklady ukazují, že hodnotíš interakce s ženami na základě konkrétních momentů. Možná by stálo za to více se zamyslet nad tím, zda jejich chování nemůže být ovlivněno okolnostmi nebo jejich vlastními obavami. Otevřená a nezaujatá komunikace by mohla přinést jiné výsledky.
---
### Doporučení:
Pokud se chceš v této oblasti dále rozvíjet, můžeš zkusit reflektovat vlastní očekávání a pocity vůči ženám. Zároveň se vyplatí přistupovat
|
|
|
|
- blueray jde kolem
No ok, ale já to řeknu asi takhle, jo ? Poznal jsem spoustu holek, fakt dost. Byly jsme třeba venku a přišla nějaká holka. Co se ve většině případů stalo? No kolikrát ani nepozdravila. Někdo z nás jí třeba ani neznal a já také ne a ta holka prostě nemohla přijít a říct třeba : Ahoj , já jsem Veronika. Pamatuji si že jednou třeba k nám přišla holka asi v mém věku. Koukala tak divně na skupinku kluků co kouří a tak jsem za ní přišel a říkám jí jestli nechce cigáro a tak mi poděkovala. Nechtěl jsem jí zbalit nebo tak něco, ale i přesto mi nemohla třeba říct svojé jméno a vůbec se nezajímala. Ne jenom o mě ale celkově i o ostatní lidi. Měla tam svojí kamarádku a bavila se jen s ní. A tohle děje tak často. Některý holky který se se mnou tak trochu bavili měli třeba i takové divné úsměvy. Vůbec mi to nepřišlo jako normální úsměv ale spíš že něco skrývají nebo že jim přijdu jako šašek, tak jsem se na takové holky vždy vykašlal a pamatuji si i doby kdy jsem měl třeba jídlo nebo nějaké dobré pití a oni hned přišli a najednou mi chtěli lézt do zadku, ale vždy jsem raději šel pryč.
Jako malý kluk jsem měl na vesnici dvě kamarádky v mém věku a oni byly skvělé. Jakmile ale přišla puberta a hormony k tomu, tak jsme se přestali bavit. A ne jenom já s nimi ale i oni dvě mezi sebou. Tak když nad tím přemýšlím , tak to asi takhle příroda chce. Aby měli někteří muži kamarádky jen vyjímečně.
|
|
|
|
--- NegativeElectron
Terapie je super věc. Každopádně já jsem už terapii měl kvůli něčemu jinému. Tohle je novinka a upřímně terapie mi stejně moc nepomohla. Tak 10% max.
Jde asi o to, že většina mužů co znám jsou mi prostě loajální. Udělal jsem nějaké špatné věci za které se stydím, ale doslova 90% frajerů co znám je se mnou strašně v klidu a tak. Byl jsem na dvou středních školách, v několika městech a kamkoli přijdu vždycky se se mnou nejlépe baví muži.
Chlapi mají takový to bratrství a je to strašně cool. Chci si třeba jít zahrát nějaký sport a prostě jdeme s klukama ven. Chci zajít na pivo a jdu s frajerama. Chci si zahrát něco na PC a na Discordu mám prostě frajery, jo. A znám hodně holek, fakt dost. Ale když jim napíšu tak mnohdy ani neodepíšou. A já jsem takovej nebyl. Říkám, že takové pocity mám tak týden. Já se bavím o dlouholetém přátelství které pro ty holky vůbec nic neznamená.
|
|
|
|
Nechápat zájmy a témata a postoje a city žen a preferovat mužské přátele, to se nerovná misogynii.
|
|
|
|
//Misogynie je v tvém případě o čem?//
|
|
|
|
žijeme v době, kdy je všechno zideologizované. Moderní feminismus je ok, incelství je fuj, prakticky jde o totéž. První se slaví, druhé by nejraději léčili jako psychickou poruchu. Je to asi jako tvrdit, že cítit se jako jiné pohlaví nebo zamilovávat do koně je ok, protože ideologie "dobra" to tak zrovna tvrdí.
Misogynie je v tvém případě o čem? Sám píšeš, že s ženami normálně vycházíš, jen nemáš sám zájem se s nimi bavit. Možná ti dnes někdo řekne, že to je misogynie, IMO ne.
Spíš si ale pro sebe sama zkus ujasnit, z čeho to pramení. Připadají ti hloupé, řešící nesmyslné problémy, s nezajímavými zájmy nebo se jen sám necítíš jako někdo, kdo by ženám připadal atraktivní?
Protože když si sám sobě tohle pravdivě zodpovíš, tak se od toho můžeš odpíchnout. Mě třeba právě ta odlišnost povahy připadá atraktivní ženskost, ač doba káže, že ženská se má chovat jako chlap, ač současně ty mužské hodnoty poplivává. Nebo je-li problém u tebe, zapracovat na něm a neuzavírat se do incelství.
|
|
|
|
Není in, protože je to píčovina. Terapii jsi zkoušel? Sám píšeš, že to není vrozené. Respektive píšeš, že "je to v tobě," nicméně to dále popíráš tím, co píšeš — vlivy výchovy, traumatu, kultury, etc. Tedy se jedná o něco získaného. Proto bych zkusila terapii.
|
|
|
|
Tak ono to potom máš v životě jednodušší.
|
|
|
|
Misogynie, tedy nenávist nebo předsudky vůči ženám, není vnímána jako duševní nemoc v medicínském smyslu. Spíše jde o soubor postojů, přesvědčení nebo chování, které mohou pramenit z kulturních, sociálních, osobních či ideologických faktorů.
Někteří lidé se mohou uchylovat k misogynním postojům kvůli vlivům prostředí, traumatickým zkušenostem, nebo dokonce výchově, ale to samo o sobě není diagnostikovatelné jako duševní porucha podle standardů, jako je DSM-5 (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders).
Na druhou stranu, extrémní nenávistné postoje nebo chování, ať už misogynní či jiného charakteru, mohou být někdy součástí širších poruch, jako je například narcistická porucha osobnosti nebo antisociální porucha. V těchto případech ale misogynie není příčinou, nýbrž projevem jiného psychologického problému.
Co si o tom myslíte vy? Je podle vás misogynie problém spíše individuální, nebo společenský?
|
|
|
|
---- tasvata
To oceňuji toho profesora. V mém případě si ale nemůžu úplně vybrat. Je to to samé jako když třeba někdo zjistí, že je gay. Takové pocity prostě přijdou a na mě přisli takové pocity.
Momentálně bydlím na airbnb s pár ženami a chovám se k nim normálně a nemám s nimi problémy. Ale pokud by chtěli třeba nějak pokecat nebo podobně, tak bych do toho nešel. Slušně bych jim řekl , že nemám čas a zavolal bych třeba kámošovi.
|
|
|
|
Před 5 lety jsem byla v Londýně byla tam přednáška o Mysognii již je toto dávno klasifikované podle měřítek za duševní nemoc. Bylo velmi zajímavá etologie.
Přednášel prof. který byl fyzicky hendik. liliput. přesto nenávist ženám necítil a necití kvůli svému hendikep.
|
|
|
|
25 
48 
33 
