Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Je mi to moc líto. Taky jsem zažila smrt v rodině, je to těžké. O to víc, pokud jsi na to sám.
|
|
V této těžké situaci ----------- Allatra
|
anonnymouse c20 |
|
|
Dochd blízkého je smutý okamžik života.. nic neź to přijmout takové jaké to je ti nezbývá. Pokud ten smutek a beznaděj trvá uź hodně dlouho, zajdi k psychologovi. Měl by ti umět pomoci.
|
|
Taky mám za sebou takové období, už je to déle. Přesně si pamatuju okamžik, kdy jsem si řekla, že když jsem zvládla tohle, tak už zvládnu všechno. První krok už máš asi za sebou, to je přijmutí skutečnosti, že to tak je a už nikdy to nebude jinak. Klidně dej průchod emocím - smutku, vzteku, možná budeš i naštvaný na ty lidi, co tě opustili. Postupně přijde smíření. ale ještě to bude trvat. Tvoje maminka by chtěla, abys žil šťastně a aby ses netrápil. Mrzí mě, že nemáš nikoho, s kým bys mohl svou bolest sdílet. Zkus najít nějakou svou cestu - někomu pomůže zažrat se do práce, někomu sport, někomu tvořit, někomu chodit do hor... Možná by stálo i za zvážení přijmutí toho, že jsi sám, jako něčeho, co ti dává absolutní svobodu.
|
Rozálie |
|
|
Nevín, jak poradit. Odejití rodičů je jeden z nejsilnějších okamžiků života a nikdy nezmizí. Přeji ti, aby jsi to dokázal přijmout. Myslím si, že 1 rok je na to nejzákladnější smíření se běžné.
|
|
Taky jsme měli úmrtí v rodině a delší dobu jsem se s tím vyrovnával. Smrt blízké osoby je potřebné nakonec nějak přijmout. Měl bys případně zvážit to, jestli zajít k psychologovi, aby poradil, jak se se smrtí příbuzných vyrovnat.
|
|
|