| Ve svém okolí se setkávám s bizarním případem závislosti matka a syn, různé situace, různé rodiny, různé modely. Sám jsem to takto nikdy neměl, možná i proto, že matka vždy řešila veškeré své potřeby sobecky a na mne ji nikdy už nezáleželo. To píši pro náhled do možného svého handicapu. Nyní mám ženu, která je z opačné situace, její máma pěstuje extrémní závislost, takže jsou v tomto modelu po celý život ženy. Deset let máme svoji rodinu, dnes již sedmiletého syna, co jde v září do školy. Bydlení máme nadstandardní, ale co syn narodil se žena nastěhovala do dětského pokoje, který jsem pro něj vybavil. Dal jsem tam kromě dětské postýlky i postel pro dospělého, že se třeba budeme u syna střídat. V dětské postýlce nikdy nespal, do dnešních dnů spí v těsném obětí s ženou. Několikrát jsem vyvolal pokusy to změnit, syn protestoval, je to na to zvyklý a dost tvrdě to vyžaduje ( máma je prostě jeho a táta si ji snad může občas půjčit když usne ), to už naštěstí za námi nechodí, ale kolem druhé hodiny už musí být máma zpět, jinak se na ni přijde přitulit do ložnice. Diskutovali jsme milionkrát a žena má vždy v podstatě stejné argumenty, jak se to musí dělat postupně. Dokonce jsem ženě udělal úplně vlastní pokoj, přála si to, neřeším proč, asi vůči mě v pocitu samostatnosti důraznější. Výsledek je ten, že se syn každou noc přesune kolem jedné ráno do její postele a spí spolu. Nechci , aby ma důvěrná zpověď byla nějakým komentářem chápána jako nějaká žárlivost, tak to není, ale prostě od šesti let už mám problém s jeho osamoststnovanim, nastavením hranic a pravidel. Syn postrádá empatii a je schopen po ženě rajtovat kdykoli a kdekoli, neexistuje pro něj stopka. Ona je potom unavena a stále častěji na něj začne hystericky řvát, aby toho nechal, nebo ji poslech a to mě doma strašně vadí. Chápu ji, ale nechápu proč s tím nepracuje komplexně. |
| OtecVproblemu |
 39 |
|
|
80 
Big Shock Zero
Čitatel