Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Návrat do minulosti
Bylo to před 11 lety v Bratislavě Kramáre. A laparoskopie, když bylo podezření, že mám endometriózu. Nepotvrdila se, takže ani vzorek mi nebrali. Jen se mi podívali do břicha :)
Ten klystýr byl hnusnej, čípek v pohodě.
|
|
|
|
*Vykuk*
Když nadešel den operace a vezli mě, měl jsem strašně dobrou náladu, ale nejsme si jistý zda tím, že už konečně to bude za mnou a budu mít po problémech nebo mi dali někam nenápadně šmakuládu, protožee si nevybavuji nějakou injekci ani tabletku kromě té na spaní.
Po operaci zase prolitej štěstím.
Až doma jsem zjistil, co do mě všechno narvali z papírů.
Cestu na sál si vybavuji, že jedeme podél nějaké stěny. Potom tu čistotu sálu. Světla, chlap a žena. Příjemní. nasadit masku a počítat. Raz, dva, tři a šmitec. Spím.
Anestezioložka mi namíchala na míru mix.
Potom jsem někdy něco říkal nebo vyváděl, protože se mě ptala moje hlavní tam lékařka na můj vztah s partnerkou. Ale dodnes netuším o co šlo. Celé to bylo v duchu, budete mít dobrou náladu, odpočinete si u nás. Vypadal jsem strhaně z práce.
No, pooperační komplikace a tak jsem tam strávil více dní než by mi bylo milé.
To jsem o sobě moc nevěděl, neměl sílu ani jíst, když něco přinesli. Nerozdělal jsem obal třeba od salámu. Nebyla síla. Vzhůru jsem byl vleže tak 8 vteřin max.
Ale pořád jsem na tom byl lépe než ten vycévkovaný chlapík naproti, co tam jen ležel celou dobu.
Už před operací se na mě trénovali nový mladí doktoři s mým souhlasem, tak 4-5.
A po operaci zase přišly studentky. Moc pěkné holky. Jen teda ze mě chčila krev, když mi za prá dní vyndávali obvazy a celkově to nebyla úplně romantická scénérie jak bych si představoval. :D
Na konci nebo někdy po propuštění na kontrole lékařka hlásí, že až zapomenu jaké to u nich bylo, měl bych přijít ještě na tu druhou operaci. No na tu zatím nedošlo. Tak nějak se mi nechce ležet zase jak lazar odkázán na druhé pod výpustí klimatizace v létě.
|
|
|
|
Lodička
Čípek? Klystýr? Proboha, kdes a na čem to byla? :D To bylo kvůli operaci nebo nějaké standardní procedury tam u Vás?
Pro mě bylo nejhorší to, že mi lili do infůze nějaké silné antibiotikum (pooperační komplikace) a bylo mi z toho zle od žaludku.
A potom když mě měla umývat Ukrajinka, co se mi nelíbila. :D Jistě chápeš, že si z toho dělám švandu. Jsou horší věci. Třeba ten porod, když tečou tekutiny...
|
|
|
|
Návrat do minulosti. Bol som 2 krat na operacii, teda v narkoze, ale ani raz som nebol v povznesenej nalade. Proste od chvile, ked anesteziolog povedal, ze "zaciname", som len zacal pocitat sekundy. Prvy krat som napocital asi 50, po druhy krat uz len asi 15. A potom som sa uz prebral na lozku.
|
|
|
|
Buď v klidu. Chápu, že más stresy z toho, že ze uvidí nahou, ale pro ně je rutina..vido to každý jeden den
Není jim to ani vzácné. Za týden nebudou vědět, že jsi tam byla. A jedna nahá žena, tam jdou zvyklí na jiné případy, tohle je nic. Pod tým andělem už nevím jestli jsem neco měla, bylo to dávno, ale tuším ne. Opět, je to pro ně rutina, nejsi vůbec první ani poslední. Vím, že noc předtími dali nějaké antidepresivum a čípek na zavedení tuším do pochvy. Od šesté večer nejíst, od půlnoci nepít. Ráno klystýr. Pak náladovou tabletku, na zklidnění . Paradoxně po ní jsem se začala bat a bylo to horší. Pak na sálu, mi pichli narkózu, za chvíli dali kyslíkovou masku a tma. Probuzená za hodinu na dospavacim pokoji s dalšími 3 ženami. Pak rozvážení na pokoj. Kdo potřeboval, dostal infuzi. Mne bylo špatně z narkózy, ale je to případ od případů. Moje maminku hodinu od operace zad vesele telefonovala, paní z pokoje přijímala návštěvy a já nevěděla, ci jsem. A to měla horší operaci než já. Ale o kdyby, pak ti dají infuze, že vyletis z kůže, energie a životabudič. Ničeho se neboj, nahou ženu už viděli a uvidí ještě tisíckrát, pro ně jsi pacientka. Co má potom dělat holka u porodu? Když tě to uklidní, já rodila v obrovských bolestech, rvala na celý špitál, v zasterce a kontrakcich šla na sálu na akutní sekci, kolem mě jako nahe ženy asi 15 lidí a co? Přežila jsem.radsi každý týden lararka nežli jeden takový porod. Naštěstí dítě přežilo a já taky to dáš.
|
|
|
|
To se Vás tu teda chystá na operaci pod narkózou v poslední době, to je zajímavé.
Proč si o tom nepokecáš s anesteziologem nebo lékařem, co Tě posílá, vede skrze operaci? Beztak musíš podepsat papír , že když se neprobereš, znalas rizika.
Ale je to zvláštní, že Tě zajímá zrovna představa hanbatosti na operačním sále v naprosté čistotě.
Máš trochu naivní představu, že si budeš někde chodit.
My jsme chodili naposledy v 22-23hodin na cigárko se sestřičkami a lékaři a potom jen ráno hygiena, toaleta a hurá do akce. :D
Podle operačního rámce si Tě případně i vyholí. ;-)
Celé to probíhá tak, že jsi v povznesené náladě, usneš za pár vteřin. A po operaci jsi zdrogována a máš zase veselou náladu. Alespoň v mém případě to tak bylo. A sestřičky byly rády, že tam nemají seschlého starce nad hrobem.
|
|
|
|
klara17: Na operacnom stole sa uz nebudu zdrzovat tvojim vyzliekanim. Vyzlecies sa sama a pomocny personal ti len oholi tu cast tela, kde ta budu operovat a dostanes toho "andelicka". Na operacnom stole si len vymenite par slov, daju "kyslik" a o chvilku uz spis.
|
|
|
|
A na ten sál mě dovezou nebo tam půjde sama? A andělíčka vám oblíkali na pokoji nebo až na sále? A ještě taková otázka, pod tím andělíčkem mi nechají spodní prádlo nebo musím být úplně nahá? Jsem zvědavá, snad to usnutí bude rychlé a nebudou mě při vědomí vyslíkat.
|
|
|
|
Nemáš se čeho bát. Dnes jsou anesteziologové v pohodě a mají spolehlivé medikamenty.
Měl jsem spoustu operací všechny s kompletním uspáním...
Vůbec neměj strach.
|
|
|
|
klara17: Ahoj, je mi líto, že máš zdravotní problém, byť nevím, o jak vážný problém jde. Jsi asi hodně odvážná, ale já bych to nedal, říkám to zcela upřímně. Strach z doktorů mám velký a něco takového bych odmítl. Sám mám dva problémy, které se takto mají řešit. Vlastně ten jeden v lokálním umrtvení, ale ten druhý v plném znecitlivění.
Každý to má asi nastavené jinak, ale představa, že na mě budou koukat na nahého, budu v ohrožení, že zemřu a další předsudky, tak za to mě to nestojí.
|
|
|
|
Ako uz naznacil Kvetak, tak oblecena tam budes hlavne vo svojej vlastnej kozi. D
|
|
|
|
Naprosto chápu, že se obáváš. Sice jsem na takovém zákroku nebyla, ale na operaci ano. Já už ani nevím, jestli jsem usnula normálně v pyžamu nebo mi dali rovnou anděla. Ale určitě mi obvazovali nohy kvůli tromboze.
Určitě to bude v porádku!:)
|
|
|
|
Oblecene budes mit cerne puncochace s oky a kratke saty.
|
|
|
|
Ahojky, buď úplně v klidu!! :) Laparoskopická operace je naprostá pohodička, měla jsem ji už 4x.
Většinou je nástup den předem, já to měla tak, že jsem jedla naposledy dopoledne před nástupem, potom už ne. Mezitím mi udělali příjem a ještě různé testy.
Druhý den jsem dopoledne šla na zákroky. Samozřejmě předtím mi vždy vzali krev a zkontrolovali vše, co se musí. Ráno mi dali na nohy kompresní ponožky, potom už mě vždy odvezli na sál. Já pokaždé měla štěstí na moc fajn personál, takže se mnou cestou vždy vtipkovali…A uvolnilo to atmosféru.
Potom mi nasadili čepici na vlasy a dali “andělíčka”. Nakonec těsně před operací mi napíchli žílu, potom jen dovezli přímo na sál a začali mi dávat anestezii. Do pár sekund jsem nevěděla o světě a vzbudila jsem se až po několika hodinách.
Narkózu nesnáším moc dobře, vždy se mi dost točí hlava, chce se mi zvracet a mám velmi nízký tlak. Ale do pár hodin mě to vždy přejde.
Já měla operace v oblasti břicha, v nemocnici jsem vždy byla 4-6 dní, potom klidový režim, nesměla jsem zvedat nic těžkého, žádná zvýšená fyz. aktivita, dietní jídlo. Na kontroly jsem docházela již ke specialistovi, u kterého jsem vedená.
Jinak bolesti po operacích byly, ale nebylo to nic, co by se nedalo vydržet, ale tady bude záležet přímo na tvém prahu bolesti. Za mě to bylo tak 6 z 10.
Opravdu se ničeho neboj :) jinak jak jsem psala, že tu narkózu snáším blbě…tak při poslední operaci mi toho dali asi hodně a všechny jsem po zákroku zvala na řízky a větrníky :D a chtěla jsem jim vyskakovat z vozítka, že jsem prej nutně potřebovala do bufetu :D měli co dělat, aby mě udrželi v leže.
Potom si ze mě celou hospitalizaci dělali srandu, že kdy je teda na ty řízky pozvu :D
Bude to opravdu v pořádku…držím ti mooc palce, všechno dopadne dobře. Hodně štěstí <3
|
|
|
|
Lodička
děkuju za tvoji zkušenost. Já to tak beru, že je lepší se na to připravit, ale když člověk nemá zkušenost, neví do čeho jde. To usnutí bylo rychlé? Nebo pamatuješ si něco ze sálu? Trochu se děsím, že se tam budu muset producírovat nahá, než mě uspí.
|
|
|
|
Podívej, tohle je lepší případ. Je čas se na tu operaci, laparoskopie je nic (dělali mi), udělají předtím.vysetreni, kdezto když někoho přivezou třeba po havárii, tam musí hned na sal a není čas na přípravu. Buď, anebo..u tebe je to pořád lepší..já měla bolesti jen malé..nic hrozne, jen asi 4 měsíce po tom bolestivější menstruace, jinak nic zvláštní. U mě podezření na endometriózu. Oblečena jsem byla do toho bílého anděla, nebo jak se to jmenuje. Rekonvalescence, za týden už jsem cestovala vlakem přes celé Československo, ale asi měsíc jsem se šetřila..a asi měsíc byl trochu problém velká potřeba, jak jsem tam měla jizvy. A bylo mi špatně po narkóze, ale to je případ od případu. Moje maminka by mohla mít narkózu každý den, já ji nesnáším. Třeba tobě sedne. Hodně zdaru.
|
|
|
|
Ty sa bojis laparoskopie a pritom sa to este pred par rokmi operovalo klasickym velky rezom.
Vlastne by si mala byt rada, ze budes operovana az v sucastnosti.
|
|
|
|
19 
40 
24 
