Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Německý nacionalismus měl od 18. století silný rys „výlučnosti a kulturní nadřazenosti“.
Nebyl to sadismus, nebyla to genetika, ale:
filozofie (Fichte, Herder, později Chamberlain),
militaristická pruská tradice,
koloniální zkušenosti,
pan-germanismus,
romantická představa národa,
pocit, že Němci jsou „nositelé kultury a pořádku“.
Hitler a nacismus tedy nebyli náhlou anomálií, ale spíš extrémním vyvrcholením už existujících proudů.
|
|
|
|
V německých dějinách existují opakované kulturní a intelektuální proudy, které zdůrazňovaly vlastní výlučnost nebo nadřazenost, a to dlouho před Hitlerem. Není to jen nacismus.
„Kulturní národ“ – německý koncept (Kulturvolk)
Už v 18.–19. století se mezi německými filozofy rozšířila myšlenka, že Němci nejsou národ „mocenský“, ale národ „duchovní“:
Německo jako německá kultura nad civilizací (Herder)
Němci jako „národ básníků a myslitelů“ (Dichter und Denker)
Ostatní národy (hlavně Francouzi) byli popisováni jako povrchnější, orientovaní na módu, společenský život, mělkou racionalitu.
To samo o sobě nebyl rasismus, ale silný kulturní pocit výlučnosti.
Fichte – Reden an die deutsche Nation (1808)
Fichte patří mezi nejvýraznější zdroje přednacistického německého etnicismu.
Tvrdil, že:Němci mají zvláštní morální kvalitu, německý jazyk je „původnější“ a „čistší“,
Němci jsou „povoláni“ obnovit Evropu.
„Drang nach Osten“ (Tlak na východ) – středověk až 19. století
Německá expanze na východ byla často prezentována jako:
„civilizační mise“ Slovanů,
právo Němců kultivovat, řídit a kolonizovat východní Evropu,
Němci jako „nositelé pořádku a disciplíny“.
To je dlouhodobý nadřazený narrativ, který existoval dávno před Hitlerem a po něm ho jen zradikalizoval nacismus.
Pruský militarismus a představa „Ordnungu“
Od 18. století (Friedrich Veliký) se rozvíjela představa:
Prusové jako nejdisciplinovanější a morálně nejpevnější národ,
přesvědčení, že „tvrdá výchova a poslušnost“ je ctnost – a že ostatní národy jsou rozmazlané, měkké,
pruské pojetí státu jako nadřazené ostatním systémům.
Opět nejde o nacismus, ale o pocit výjimečnosti a správného modelu společnosti.
5) Německý koloniální nacionalismus (1880–1918)
Německé kolonie existovaly jen krátce, ale i tam se projevil nadřazený tón:
V Namibii Němci provedli genocidu Hererů a Namů (1904–1908) — první genocida 20. století.
Motivace byla kolonialismus + rasová nadřazenost, nikoli nacismus (ten ještě neexistoval).
V Kamerunu a Togu fungoval německý koloniální aparát velmi tvrdě.
Německý tisk a politici používali výrazy jako „civilizační poslání Němců“.
6) Pan-germanismus (19.–20. století) Ideologie, že:
všechny německy mluvící národy tvoří „vyšší organickou jednotu“,
mají právo sjednotit střední Evropu pod německé vedení,
německé hodnoty (pracovitost, řád, morálka, vzdělanost) jsou „vzorem“.
Pan-germanismus byl již velmi blízko myšlence etnické nadřazenosti.
7) Rosenberg a houstoneři – přednacistické rasové teorie
Ještě před Hitlerem se v Německu šířily:
nordické teorie „árijské rasy“ (v 19. století),
Houston Stewart Chamberlain (Angličan žijící v Německu) tvrdil, že Germáni jsou „rasově nadřazení“ a „duchovní elita Evropy“.
Hitler později jen převzal hotové myšlenky.
|
|
|
|
Francouzské impérium – srovnání
Francie také páchala násilí, ale měla více asimilační model než segregaci, což hrálo roli:
Asimilační ideál
Francie podporovala, aby kolonizovaní přijali jazyk, školství a kulturu.
Smíšené vztahy
Francouzský model kulturního míšení (např. v Karibiku) byl běžnější než u Britů.
Španělé – srovnání
1) Silné rasové míšení
Ve španělské Americe vznikly rozsáhlé metisy, mestici, mulati — mísení bylo běžné a společensky přijímané.
U Britů spíše výjimka.
2) Exploatace, ale ne segregace
Španělský kolonialismus měl brutální momenty (např. na počátku v Karibiku), ale později preferoval integraci, křest, vstup do kulturního prostoru.
3) Menší důraz na „čistotu krve“ v Novém světě
Paradoxně, ač Španělsko mělo doma koncept limpieza de sangre, v Americe k rigidní segregaci nevedl.
V součtu příznaků existují faktory, které vedly k vypjatější formě etnické dominance v britském světě:
Protestantská ideologie – individualismus, morální jistota, méně míšení s jinými skupinami.
Silný rasový darwinismus 19. století – nejvíc zakořenil právě v anglosaském prostředí.
Ekonomický kolonialismus – Britové se zaměřovali na kontrolu zdrojů spíš než na kulturní integraci.
Segregační model – v USA, Kanadě, Austrálii, Jižní Africe.
Viktoriánská morálka a pocit civilizační mise
|
|
|
|
Britské impérium – příklady tvrdého či etnicky nadřazeného přístupu
1) Vyhlazovací politika v Tasmánii (tzv. “Black War”)
V 19. století proběhla v Tasmánii systematická snaha “očistit” ostrov od původních obyvatel.
Výsledkem bylo téměř úplné vyhubení tasmánských Aboridžinců.
Tohle patří k nejdrsnějším epizodám evropských kolonialismů vůbec.
2) Hladomor v Bengálsku 1943
Během druhé světové války britská vláda přesměrovala zásoby obilí pro armádu.
Churchillova vláda odmítala situaci řešit a hladomor si vyžádal 2–3 miliony mrtvých.
Churchill se o Indy opakovaně vyjadřoval rasisticky („bestial people with a beastly religion“).
3) Potlačení Mau-Mau povstání v Keni (50. léta)
Britové zřídili tábory, kde byli lidé mučeni, biti, vězněni bez soudu.
Po roce 2000 se objevila dokumentace, která vedla k oficiální omluvě a odškodnění.
4) Severní Amerika – genocida a etnická segregace
Britští kolonisté (a později USA jako jejich pokračovatel) vytlačili původní obyvatele z velkých území.
Britové byli méně ochotní se míchat s domorodci než Španělé.
Vznikl model rezervací, de facto segregace.
5) Irsko – dlouhodobý útlak
Zákazy irského jazyka, konfiskace půdy, masivní přesuny obyvatel.
Irský hladomor v 19. století měl mnohé rysy strukturálního zanedbání a kolonialismu.
– “white man’s burden”.
|
|
|
|
blbější než Michal: Francouzi měli Napoleona a Němci měli afro-němce. Tak a šup do hajan. Víkend je krátký, tak ať načerpáš síly na další školní týden.
|
|
|
|
Němci měli v sobě panskou pýchu vždycky. Jistě ne všichni, ale nejméně jedna třetina populace. A to je dost a to je více než u jiných národů. Jsou národy skromnější. Třeba italský fašismus byl méně etnicky vypjatý. Frantíci jsou taky hodně sebestřední, ale nikdy nepropadli tomu, čemu Němci. Španělé taky nejsou tak etnicky vypjatí. V jižní a střední Americe se dokonce mísili s Indiánkami při osidlování a měli s nimi potomky. Nejvíce etnicky vypjatí jsou Britové a Němci. Ti Indiány v severní Americe hubili a mísili se jen zřídka. Má to sérií důvodů, ty fungují synergicky. Bylo by to na přednášku o etnicitě, vypjatém etnicismu, nacismu, pocitu vyvolenosti. Není to zvášený sadismus. Jsou to jen mylné memy, mylná tradice, mylné stereotypy o vlastní nadřazenosti a podřadnosti jiných etnik. Pomocí testů IQ, pomocí sportovních výsledků, pomocí soutěží krásy (slepé určování bez znalosti identity a etnicity dotyčných) se dá dokázat, že Britové a Němci nic extra nevyhravájí, nejsou nikomu nadřazeni a jsou docela v průměru "pelotonu".
|
 chytřejší než Michal |
|
|
|
C41K: Ty jsi ještě větší sráč, než jsem si myslel, viď? No aspoň jsi konzistentní sráč. inCeldo.
|
 Máškonzistentníhovna |
|
|
|
A víš, co tomu všemu předcházelo?
Kolik toho víš o období Výmarské republiky?
Tipuji, že to ještě nemáš důkladně prostudované..
|
 C41K |
|
|
|
Ta je ale přece jednoduchá. Nacisti byli ti, kdo jsou v každé zemi v každé době a vždy se třesou na příležitost ukojit svoje sadistické choutky. Prostě narušení lidé. A zbytek, většina, když k tomu dojde, se prostě nedozví pravdu, nebo ne celou.
|
|
|
|
Nechápu tvůj dotaz: Zajímala by mě psychologie za tím vším.
|
|
|
|
Co že se z nich stalo? Neinformovaní občané? No asi jednoduše, v totalitě všechny informace kontroluje vláda.
|
|
|
|
25