Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Jáchym: Plnit něčí vůli (respektive to co si myslím že je jeho vůle) jen aby mne náhodou nepotrestal či aby mne odměnil je vypočítavost a podbízivost. Lidově so tomu říká lézt někomu do zadku. Pokud je něco zvrácenost tak je to tento přístup.
Nechci tedy nikoho odsuzovat - taky se vůči ostatním lidem chovám občas podbízivě. Ale rozhodně to nepovažuji za cnost.
|
|
|
|
Není žádná ctěná libost. Jen nesmíš ignorovat co lidé píšou a chápat psaný text a reagovat na něj. Potom tě budu brát vážně.
|
|
|
|
Petr: Zřejmě nevědomě zaměňuješ "buď vůle Tvá" za "buď vůle Má".
Nejde o vypočítavost, ale o poslušnost. Poslušnost k věcem vyšším, které nás přesahují, což se pochopitelně egu nemusí vůbec líbit.
Ty však vyšší a nižší nerozlišuješ, tedy pocity ega jsou pro tebe autoritativní.
To je na duchovní cestě absurdní, v podstatě zvrácenost.
No, jak je tvá ctěná libost.
|
|
|
|
"Tebe mám na své straně, tvé hlubší já, to, co nám umožňuje mezi sebou mluvit a dorozumět se, tedy co je mezi námi společné, tedy to, co jsem i já."
To je sice možná objektivně pravda, ale nějak ti ten pocit jednoty nevěřím.
|
|
|
|
Jáchym
ty si jen upravuješ realitu. V mém textu píši něco jiného než tvrdíš ty. A ignoruješ podstatné části. Jak se téhle poruše říká? narcismus? Velké ego? Nebo je to něco jiného?
Urážet druhé začínáš vždy ty.
|
|
|
|
Jáchym: No tak v tom se neshodneme. Úcta se nedá vynutit. Jestliže ctíš své rodiče jen svým chováním, ale vnitřně je nenávidíš - to je divadlo. Stejně pokud nezabíjíš jen proto že se bojíš božího hněvu , nikoli proto že si vážíš života a máš soucit s ostatními bytostmi - je to vypočítavost nikoli cnost.
To nejsou změny o které by Bůh, Ježíš, či Buddha u lidí usiloval - tím jsem si jistý.
A překvapuje mne že tomuhle někdo nerozumí.
|
|
|
|
Petr: "A co máš na své straně ty?" Pravdu?
Tebe mám na své straně, tvé hlubší já, to, co nám umožňuje mezi sebou mluvit a dorozumět se, tedy co je mezi námi společné, tedy to, co jsem i já.
|
|
|
|
Petr: "Vážně si myslíš že by Bůh někomu přikazoval aby ctil své rodiče i přesto že ten člověk to tak necítí?"
Samozřejmě. Proto jde o přikázání, nikoli o volbu.
Podobně u přikázání "Nezabiješ", i když to tak někdo cítit nemusí, protože by ze své podstaty rád zabíjel, je třeba aby se s tím srovnal.
Cesta k Bohu (či buddhistická cesta k nirváně) je o změně sebe. Pokud se nechceš změnit, nepředstírej, že tou cestou jdeš.
Předstírat, že už jsi ušel kus cesty, ačkoli to není pravda, je ono hraní divadla, o kterém píšeš.
|
|
|
|
"A co máš na své straně ty?" Pravdu?
|
|
|
|
Jáchym:
Svých rodičů si vážím protože vím jací v jádru jsou ( a byli ) a protože mám už od událostí v dětství velký odstup. A také proto že jsem se já i oni změnili. A v neposlední řadě proto že se cítím osobnostně větší když jsem k nim a obecně k jiným lidem laskavý a empatický. Prostě mírnost, empatie a moudrost jsou věci které mne definují. Tedy ne vždy - poměrně často tak nejednám - ale snaží se o to. Minimálně ve vztahu k příbuzným. Tedy je to čistě má osobní volba jakým chci být.
Pokud se týká desatera. Vážně si myslíš že by Bůh někomu přikazoval aby ctil své rodiče i přesto že ten člověk to tak necítí? Jakou má cenu pro člověka hrát divadlo (před sebou a ostatními) jen proto aby se zalíbil Bohu?
Já si myslím že skutečně odpuštění a vyléčení vztahu s rodiči (a nejen s nimi ale s kýmkoli) se nedá vynutit ani přikázat.
|
|
|
|
Návrat: Když někdo někoho ponižuje a zesměšňuje, tak ho pochopitelně ten druhý nemusí mít rád.
Diskuze je však o tom, že své rodiče bereš jako každého druhého. Což je zcela nevděčné a vypovídá to o tvém charakteru.
V tomto našem sporu mám na své straně Buddhu a křesťansko-židovskou západní tradici (formulovanou v přikázání "Cti otce svého a matku svou").
A co máš na své straně ty? Své uražené ego.
Já tě chápu, ale nesnížím se k tomu, abych v této věci s tebou souhlasil. Protože je to ryze špatná věc, tak jako tvoje chování k vlastní matce.
|
|
|
|
Jáchym
Je to přesně naopak. Tvoje velké ego se nesníží k tomu chápat druhých lidí text.
Je to vidět i v tom jak se snažíš nadřadit Petrovi.
Co přesně nerozumíš na tom, že když někdo někoho ponižuje a zesměšňuje, tak ho druhý nemusí mít rád?
|
|
|
|
Petr: A 4. přikázání znáš? Když tu na Zpovědnici zmiňuješ Boha.
Nebude to s tebou podobné jako s farizeji?
|
|
|
|
Návrat:
"Proč mi neodpovíš konkrétně na ty určité věci, které popisuji?
Například když přijedeš na Štedrý den a rodič Tě hned hrubě urazí."
Protože se míjíme v podstatě sporu, tvoje námitky mi připadají malicherné. Jako (obrazně řečeno) desetník proti stokoruně.
Tvoje velké ego však zkresluje, zvětšuje, ten desetník tisícinásobně, to je ten problém. Vždyť hrubý výraz ani zdaleka nedosahuje intenzity škodlivosti kálení, které Buddha zmiňuje.
Proto se nemůžeme shodnout, neshodujeme se totiž v základních hodnotách. Ty je vidíš v něčem úplně jiném, ve slovním dotknutí se tvého ega vidíš jejich ohrožení, například.
|
|
|
|
Registrovaný Petr of
Ámen bratře.
|
|
|
|
Jáchym: Nikdo mi nemůže dávat za povinnost vážit si svých rodičů. To je čistě má volba a mé svobodné rozhodnutí.
Nedokáži posoudit co prožívají děti na ulici jež žebrají, ale stejně tak ty nedokážeš posoudit co jsem si prožíval v dětství a ranné dospělosti já či kdokoli jiný. Takže těžko máš tedy právo mne posuzovat.
Návrat do minulosti: jo já ti věřím.
|
|
|
|
Peťane,
možná se budeš divit, ale určitou úctu i vztah k rodičům chovám. Mnohé bylo odpuštěno.
Jáchyme,
jak chceš odpouštět něco, když útok na TVouz osobu od rodiče stále trvá?
Proč mi neodpovíš konkrétně na ty určité věci, které popisuji?
Například když přijedeš na Štedrý den a rodič Tě hned hrubě urazí.
Místo toho se jen snažíš naroubovat Buddhu skrze obecné kecy.
"Každý máme, co si zasloužíme. vs děti na ulici."
Jáchym
Nádherně si ve svých textech odporuješ.
|
|
|
|
Petr: Kdysi jsem pobýval v Indii půl roku. Potkal jsem tam spoustu žebravých dětí, co třeba žili na nádraží (jejich rodiče jsem neviděl, předpokládám tedy určitou odloučenost).
Před 2500 lety to zřejmě nebylo lepší.
Tak si zkus osvojit Buddhův úhel pohledu a porovnej to se svým úhlem pohledu.
Ale klidně si trvej na svém. Každý máme, co si zasloužíme.
|
|
|
|
To patrilo do jine diskuze.
|
|
|
|
Kdyz jsem byl maly, chodil jsem si hrat k ruznym spoluzakum. Nekteri svym rodicum vykali a nekteri svym prarodicum onikali. Ja svym rodicum tykal, ale prarodicum vykal. Slecnam se v tanecnich vykalo. Na ulici tez. Ve starsich francouzkych filmech si manzele vykali. Sousedovi jsem tykal, jeho manzelce vykal jeste 20 let, nez mi nabidla tykani. V jednom filmu Robert Deniro rekl hlasku, ze civilizace sla do prdele hned pote, co se lide prestali oslovovat madam a sire.
|
|
|
|
Jáchym: Je mi jedno co říkal či neříkal Budha. Faktem je že pokud rodiče dítě v dětství týrají těžkou mohou očekávat že je bude v dospělosti nosit na rameni a mazat olejem.
Vděk rodičům je hezká věc - ale nelze si ho vynucovat či dávat za povinnost. Já jsem rodičům vděčný za mnohé - jak jsem psal postupně jsem rodičům odpustil - a nemám potřebu jim vracet to zlé. Naopak jim nyní pomáhám. Ale je to mé vlastní svobodné rozhodnutí které definuje mou velkorysost a laskavost a nikdo mi to nemůže dávat za povinnost.
A naprosto chápu Návrata do minulosti a jiné lidi že k rodičům nemají vztah a úctu. Ta bolest je někdy hodně velká a provází to člověka do dospělosti - a je těžké se od toho oprostit. A nikdo jim nemá právo dávat úctu k rodičům za povinnost , ani Buddha.
|
|
|
|
Petr + Návrat: jen cituji původní slova Buddhy. Což může sloužit jako zrcadlo.
Nevytýkejte zrcadlu, že má křivou hubu.
Pálijský kánon, Anguttara Nikaya 2.32:
"Jaká je úroveň nečestného člověka? Nečestný člověk je neuznalý a nevděčný, neboť jenom špatný člověk umí být jen neuznalý a nevděčný."
Anguttara Nikaya 2.33:
"Dvěma lidem se není snadné odvděčit. Kterým dvěma? Matce a otci.
Neudělali byste dost, abyste splatili svůj dluh vůči matce a otci, ani kdybyste nosili matku na jednom rameni a otce na druhém, žili tak sto let a mazali je olejem, masírovali, koupali a drhli; a to i kdyby se na vás přímo vyprázdnili a vymočili."
https://1url.cz/ReNIP
Pokud se kdokoli chtěl stát mnichem, Buddha vždy vyžadoval souhlas jeho rodičů (pokud žili). Odtud i význam, který Buddha rodičům přikládal.
Odtud i pomýlenost, kterou vy přikládáte základním lidským hodnotám. Odtud i vaše problémy. Odtud i vaše karma.
|
|
|
|
Registrovaný Petr of
Děkuji. Obávám se ale, že tam kde není půda, nic nevyroste.
|
|
|
|
Jáchym: taky si myslím že rodičům nic nedlužím. Pomáhám jim protože je mám rád a vim že dělali co mohli. Ale realitou je že jsem jimi byl psychicky zanedbáván a zneužíván. I rodiče si úctu a respekt musí zasloužit - jestliže se k dítěti chovají jako ke kusu hadru - nemůžou očekávat že si jich děti budou vážit. Já si jich tedy s odstupem času vážím - odpustil jsem jim.
|
|
|
|
Jáchym
Možná bys tu facku potřeboval ty. Už jen to, že zase chceš někoho vzteky lynčovat jak středověký pako.
O náboženství toho vím docela dost, protože mě vychovávali křesťané a později jsem se zajímal o buddhismus a zenbuddhismus, tak nedělej frajera.
Ale za život jsem zkoumal i jiná asijská náboženství. Co mě naopak vůbec neberou jsou severoamerická.
Naopak je duchovní úpadek viditelný na tobě. Nejsi schopen rokovat, prorokovat, následovat, cítit, učit, ničeho.
Víš kuloví a rozhodně tu nehodlám vypisovat vše. Jen si se vším hned hotový, bez přemýšlení jako barbar bezmozku, ovládajícího instinkty.
Ani to trolení ti nejde.
|
|
|
|
Návrat: jen ti přepisuji slova Buddhy, z doby před 2500 lety, z tehdejší Indie.
Porovnej to v jaké materiálně bohaté době žijeme dnes.
Ale ten duchovní úpadek je děsivý. Na tobě viditelný.
Buddha pochopitelně netvrdí, že máme vždy rodičům vyhovět. Ale že z vděčnosti je máme vést na dobrou cestu, pokud je to nutné.
A ty si tu stěžuješ že matka z tebe dělá kamarádku a že rodiče sis nevybral.
Ty bys potřeboval takovou facku až bys druhou chytnul o zeď.
|
|
|
|
Jáchym
Nesuď boty, ve kterých jsi nešlapal.
Jak to má vypadat, jsem viděl v jiných rodinách.
Jak to vypadalo, tak to byly pořád nějaký chlastačky a já byl dobrý akorát k tomu, aby do mě nějaký ožrala něco hustil a ještě mě plácal po těle. A abych je rozvážel domů třeba ve dvě v noci. Na svůj úkor času, kdy jsem ho měl fakt málo, kvůli přítelkyním, fotbalu, práci na 3 polích, zahradách, baráku, péče o zvířata, atd.
Dokonce i poslední ex nadávala, že jsem pořád pryč a někde pomáhám.
Zamyslet by ses měl ty. Proč bych měl cítit jakousi vinu, že mě někdo počal někde v keři na zábavě?
A potom jsem mu ani nemohl důvěřovat, kldyž jsem měl problém? Nemohl jsme jen tak přijít, protože pokud jsem s něčím přišel, byl řev a dávalo se mi najevo, že jsem zbytečný problém.
Nebo přišel otec ožratý, vynadal mi, že jsem si vzal po fotbale o rohlík navíc a seřezal mě.
Nebo mě vysadil z auta záměrně s těžkým báglem daleko od bydliště, že si to dojdu. Sobeček.
A máti a její manipulace. Některá rozhodnutí mi ničila akorát život na dlouhá léta a pykal jsem za ně.
Jak je mám mít více rád, když přijedeš na Štedrý den a slyšíš na svou osobu hned urážku, za kterou máš chuť buď někomu dát po držce nebo se na patě otočit a zmizet.
A dětí mám kolem sebe fůru. Nezávidím jim nic. Mám je rád, pokud nejsou rozmazlené a věnuji se jim.
Mám tu i pěstounské děti k dispozici a mají mě moc rádi. Jaksi jim částečně nahrazuji bio i nebio otce. Ten starší ve mě má vzor a za nějaký věci mě obdivuje. Už má občanku.
|
|
|
|
Bude to znít blbě, ale nejlíp a na stejné vlně je můj nejlepší kamarád.. poslední asi 4 roky jsme se viděli i několik hodin skoro denně, fakt mě zná, řekla bych i líp, než já znám sebe.
Pak asi partner.. a pak mamka.
|
|
|
|
ano, to se zpravidla traduje po celý život vlastních rodičů.
Máma to s dětmi myslí nejlépe, a snaží se ovlivnit jejich životy k nejlepšímu.
Pozdě jim mnohdy dojde.... příliš pozdě.
|
|
|
|
Návrat: podle Buddhy je jeden z největších nevděků nevděk dítěte vůči rodičům.
Buddha praví, že i kdyby dítě nosilo své rodiče na ramenou celý život, stále by tím nesplatilo svůj dluh vůči rodičům.
Ty asi nemáš děti, že... měl by ses nad sebou zamyslet.
|
|
|
|
Nikdo nikoho nezná. Možná jen z určité části, kterou si sám projektuje.
Moje Máti je třeba úplně mimo v tom, že by mě dokázala pochopit. Tatík taky nic moc.
P.S.: Je potřeba dokázat být fyzicky i mentálně úplně sám. Jen tak člověk může být vyrovnaný a může se mít rád nezávisle na externí validaci od jiných lidí.
|
|
|
|
Moje máti mě vůbec nezná a absolutně nejsme na stejné vlně.
V poslední době si ze mě chce dělat kamarádku a bráním se tomu. Své přátelé si vybírám sám. Rodiče jsem si vybrat nemohl.
|
|
|
|
Taky si myslím že mamka mě nejlíp ze všech lidí zná. Ale myslím si že jednou tuhle roli převezme partner, v tvém případě partnerka. Někdo může takhle mít blízkého i sourozence.
|
|
|
29 
40 
69 