Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Nuda neexistuje!
|
 Svitavský Pruda |
|
|
|
jesterka: Cítím, že tomu nakloněná úplně nejsi :D
|
|
|
|
Nesmir: Jo, docela to sedi.
Frank: Jj, tak obcas i trochu alternativnejsi pristup muze pomoct.
|
|
|
|
jesterka:
https://www.apollohospitals.com/cs/symptoms/anhedonia
Nesedí to na tebe?
|
|
|
|
jesterka: Osobní zkušenost nemám, ale slyšel jsem pozitivní ohlasy od koučů, co se to učili, plus od lidí, kterým to pomohlo. Za mě by to minimálně za zkoušku stálo ;) Na rozdíl od psychoterapie to prý trvá daleko kratší dobu, takže i ušetříš.
|
|
|
|
Frank: No ja te podezrivam, ze jsi to vytahl, abych ses vyhnul vysvetleni ohledne toho NLP :D
|
|
|
|
jesterka: Tak zase nic :D
|
|
|
|
Nesmir: No ja se s nikym prave aktivne nebavim. Problem je, ze i kdyz jsou nejake pokusy, tak to stejne konci fiaskem. Mam pocit, ze na lidi pusobim spatne, ze me neustale odmitaji. Tezko to popsat. A cim vic pak mezi lidmi jen mlcim, tim vic si pripadam odtrzena a odmitana, jako by me zavrhli. Citim se tak i u casti rodiny. Myslim, ze to neni jen introverze, ale take socialni uzkost a ruzne naucene vzorce chovani a mysleni.
Jsem i pak jakoby odrzena od pritomnosti a od reality, kdyz jsem mezi lidmi a jak na me nekdo promluvi, zacnu jen chrlit nejake nesouvisle nesmysly.
S pritelem to je jine, na toho jsem si zvykla. Ale jsem s nim uvolnena jako napr. s mamkou. Nedoslo tedy k zadnemu narustu sebevedomi ani zlepseni komunikace, kdyz jsem s nim. I s nim se citim jakoby "odrzena". Jako bych nic neprozivala doopravdy, ale jela jen jako robot. Myslim, ze cast moji osobnosti je jakoby uplne potlacena. Plus mam strach z jakekoliv aktivity a nechavam se jen vlect zivotem a okolnostmi. I to vede k pocitu odtrzeni.
Frank: :D Myslis? No az budu skutecne "nova", tak s tebou ven pujdu!:D
|
|
|
|
jesterka:
Já si říkám, jestli to, že se mezi lidmi necítíš dobře, není způsobeno tím, že ty lidi tolik neznáš.
Že kdybys s nimi trávila víc času a povídala si s nimi, tak by ses po čase, třeba po pár týdnech/měsících, mezi nimi cítila uvolněně a otevřeněji. Předpokládám, že s přítelem se cítíš dobře?
Když to vezmu z vlastní zkušenosti, tak já jsem introvert.
Nemám rád, když občas někam přijdu a je tam spousta nových, cizích lidí a já s nimi musím nějak komunikovat.
Ale když to jsou lidé, které znám (a nemyslím tím, že vedle nich jen sedím v práci, ale že se s nimi aktivně bavím), tak je to o 1000% lepší.
|
|
|
|
jesterka: Wow, ty jsi nová ještěrka! Tebe vyměnili! :D
Tak kdy zajdem do toho Krčáku? :D
|
|
|
|
Nesmir: To bych si asi netroufla, je to uz velmi davno a uplne to vysumelo, nemely bychom si, co rict.
S jednou kamaradkou se ale vidime cca jednou za rok a rekneme si, co je noveho a tak. Jen ona ma dite, bydli v jinem meste a ma uplne jine starosti. A i kdyby ne, jsme zkratka takove odcizene.
Mozna jsem to spatne specifikovala - chybi mi lide, ale i kdyz jsem s nimi, neumim se doopravdy napojit, otevrit, uvolnit... Takze spis bych potrebovala zmenit, jak se chovam a citim mezi lidmi, nez jen vylozene poznat nove lidi.. (I kdyz zmena prostredi a nove podnety take muzou neco dat, jen se stejne opakuji stare naucene vzorce chovani)
Je to podobne, jako s tema konickama. Stejne jako pri nich uz nedokazu citit radost, tak podobne to mam s lidmi. Potrebovala bych spis zmenit svoje chovani a prestat mit uzkosti.
|
|
|
|
jesterka:
"Aai bych nejakou zmenu potrebovala a take bych chtela poznat nove lidi.. Resp. navazat s nejakymi lidmi vztah."
Říkala si, že jsi měla kamárdky, tak co zkusit nějaké napsat a poptat se jak se jí vede atd?
|
|
|
|
Frank: A kde jsi na to NLP prisel?
Nasla jsem, ze to vyvinul nejaky matematik a programator, tak proto "programovani" a "algoritmy" :D
Jinak mne podle popisu prijdou snad vsechny terapeuticke smery prakticky stejny, myslis, ze se tohle v necem odlisuje?
Taky na Wiki pisou toto:
"Principy NLP nebyly ověřeny kontrolovanými studiemi a metoda je tak označována za pseudovědu a kritizována v akademickém prostředí"
Co mi na to reknes, Franku? :D
Ani nevim, ale bylo to jak jsem sem na chvilku prestala chodit.
Tak ja mam nektere znaky deprese, i kdyz ne nejake tezke, ale myslim, ze je to primo zavisle na te me absenci socialnich vazeb. Ze kvuli tomu se tak citim.
No to mam trochu jako ty. Ze na jednu stranu nemam rada zmeny, ale zas kdyz uz se neco deje, rada se v tom stouram a pouoruju ruzny reakce sama na sobe.
Aai bych nejakou zmenu potrebovala a take bych chtela poznat nove lidi.. Resp. navazat s nejakymi lidmi vztah.
|
|
|
|
Nesmir: byl to slovní obrat. Nehodlám se tu hádat kvůli nepodstatným detailům. Sorry jako.
|
|
|
|
Registrovaný Petr of:
"několik desítek řádů"
Uvědomuješ si vůbec co to znamená?
Pokud si slovem několik myslel třeba tři pak to je 10^30, což je mnohem víc než kolik je všech hvězd ve vesmíru, pokud si tím slovem myslel třeba 8, tak to je 10^80, což je řádově stejně jako počet atomů ve vesmíru.
Proto říkám víc matematiky a méně náboženství.
Nemyslím to zle, ale narovinu matematika ti o světě řekne mnohem víc než náboženství.
|
|
|
|
"Chce to více matematiky a méně náboženství."
Nesmír: Ano máš pravdu. Začni u sebe.
|
|
|
|
Kvetak, Nesmír: Je mi jedno co si o mne myslíte.
|
|
|
|
jesterka: No tu psycholožku ti právě už nedoporučuju, ale to NLP by fungovat možná mohlo. NLP je neurolingvistické programování - psychoterapeutická metoda. Práce se strachy, traumaty apod. Podle mě za zkoušku by to stálo, stejně tak ta změna života. Ber to tak, že horší to být už moc nemůže a můžeš leda tak získat.
Už jen to, že jsi připustila, že za tím můžou být deprese, je pokrok, ale stejně čumim no :D Co to odstartovalo?
Jinak já se o to zajímám z psychologického hlediska a baví mě to podstupovat a zažívat to na vlastní kůži. Taky jsem trochu autista a xenofob v tom smyslu, že nemám moc rád změny, ale zase na druhou stranu když nic nezměníš, nic nového a potenciálně příjemného nezažiješ.
Různé životní situace beru jako výzvy, životní zkoušky a co přijde, tak na to pak adekvátně reaguju.
|
|
|
|
"Ano o několik desítek řádů."
Chce to více matematiky a méně náboženství.
|
|
|
|
Frank: Ja se z tebe pominu :D
Ty jsi to mel zadarmo jo? Jinak to je hezky, ze mi doporucujes neco, o cem ses na vlastni kuzi presvedcil, ze je k nicemu :D Kazdopadne ja se pred par mesici zapsala na cekaci listiny nekolika terapii. Tos necekal, co? :D
Spis by to asi chtelo nejakou zmenu, ani nevim, jak to ma clovek udelat, aby se zase nejak navratil sam k sobe.
Co to je NLP? No ono je to prave dlouhotrvajici a neumim si uz snad ani predstavit, ze by se ze me stal clovek, ktery nema uzkosti, nizke sebevedomi a dokaze se normalne bavit s lidmi a ze bych zase dokazala citit radost.
|
|
|
|
"Ano o několik desítek řádů."
Ano, Dunning-Kruger :-)
|
|
|
|
jesterka: No vidíš, že existuje něco, co tě stále baví :D
|
|
|
|
jesterka: To jsem si dělal trochu srandu ;) No já si myslím, že máš deprese a z toho plynou ty tvoje stavy, že tě nic nebaví, z ničeho nemáš radost a tak. Ale tobě to psalo už delší dobu x lidí a ty jsi to nevnímala nebo nechtěla. Nj, ale co teď s tím? Taky mám vlastní zkušenost z psycholožkou/terapeutkou, která neudělala vůbec nic. Naštěstí teda byla aspoň zadarmo :D Záleží na tom, jestli s tím chceš něco dělat a do toho i něco investovat. Zkusil bych třeba to NLP. Znám jednu koučku, co to dělá 15 let, mluvil jsem s ní o tobě a udělala by ti cenu ;)
Za mě to chce se podívat víc do hloubky, protože je to mix tve osobnosti, kdy jsi bojácná, máš nízké sebevědomí a negativní zkušenosti, které tě takhle zformovaly. A z tohohle dlouhotrvajícího stavu máš ty deprese. Takže to nechce řešit je, ale ten problém základu.
|
|
|
|
Michal-222: Ano o několik desítek řádů. Jak jinak mám vyjádřit to že jsem přišel na podstatu fungování vesmíru a neřeším jaký seriál mne nyni baví či kolik hostů vcera prislo na oběd. Já to nerikam protože bych se chtel vyvysovat ale proto abych ukázal jaká propast je mezi mnou a okolim.
Jesterka: já mám nyni kolem mne naštěstí empaticke a ohleduplné lidi. Kteří mou odlišnost respektují. Ale nechápou to co prožívam uvnitř. A ja to po nich ani nechci. Já taky zhruba od puberty cítím určitou prazdnotu a apatii. Pocit že ať udělám ci dokáži cokoli stejně nebudu pro ženy dost dobrý. A od toho se odvíjí můj život.
|
|
|
|
Pecu rada: My to asi taky nejak zvlast slavit nebudeme. Pozveme akorat mamku na veceri a prispejeme ji na jednu vec, kterou chce, ale bude si ji porizovat az pozdeji.
Tak to je hezke, ze jsi sla k sobe a jsi vic sama sebou.
|
|
|
|
Frank: Ano, naposled jsem zila pri tech uzkostech, protoze jsem mela hodne podnetu zvenci, mela identitu a naruseni komfortni zony, ale nejen v te dobe, ale i predtim jsem prave byla jina.
Tojo, ale kdyz jsem ti napsala, mela jsem pocit takoveho jakoby odcizeni a ze mi odpovidas jen ze slusnosti.
No tak ta cinnost mi problem nedela :D
Koukej, dneska na novinkach vysel clanek, je to teda o depresi, ale zrovna tam popisujou to co citim ja:
https://www.novinky.cz/clanek/zdravi-deprese-nemusi-vypadat-tak-jak-cekate-projevit-se-muz - e-i-ztratou-nazoru-40576373 -
"Deprese se totiž nemusí projevit jen smutkem nebo beznadějí, ale také ztrátou zájmu o věci, které dříve člověku přinášely radost nebo pocit smyslu. Koníčky, plány, vztahy nebo témata, která byla dříve důležitá, najednou vyvolávají lhostejnost. Ne proto, že by skutečně přestala mít význam, ale proto, že chybí energie a vnitřní motivace se o ně zajímat.
Tato otupělost bývá často zaměňována za lenost, pohodlnost nebo změnu povahy. Ve skutečnosti ale může jít o ochranný mechanismus. Když je vnitřní svět příliš vyčerpávající, člověk se začne starat o co nejméně věcí. Pro okolí může působit klidně, vyrovnaně nebo „nad věcí“, uvnitř se ale často skrývá prázdno a ztráta spojení s tím, co mu kdysi dávalo smysl."
Take tam pisou o tom, jak clovek potlacuje sam sebe ze strachu z reakce okoli a pak to vede prave k tem depresivnim pocitum. A ja jsem prece uplne socialne stazena, mezi lidmi jen mlcim a potlacuju sebe sama. Tak pak to asi vede k depresivnim pocitum.
|
|
|
|
jesterka: Tak bych si skoro mohl psát sám se sebou s takovým pravidlem :D
No ty jsi psala, že jsi měla naposledy pocit, že žiješ, když ti bylo ubližováno ;)
Co je na tom složitého? Teda jestli se pořád bavíme o té tvé zpovědi :D
|
|
|
|
Hmm. Taky nemusím rodinný oslavy. Ještě že moje máma to nijak extra slavit nehodlá. :D A to dospívání vs dnešek, no nevím, v tý době jsem na tom byla psychicky asi nejhůř a měla kolem sebe docela falešný lidi, uměla jsem si i užívat, ale byla jsem fakt mega depresivní. Mně je asi nejlíp teď v přítomnosti, určitě jsem mnohem vyčerpanější než dřív, ale zároveň jsem šla víc jakoby k sobě a cítím se mnohem víc sama sebou než kdykoliv jindy.
|
|
|
|
TimeToRollTheDice: Pracovat v praci? To snad ne!!! :D
Registrovany Petr: Myslim, ze my dva mame spolecnou jednu vec a to neschopnost se socializovat. Mezi lidmi se vubec neprojevuju, nemluvim s nimi, nevytvarim vztahy... Ale ja nevim, jestli uzkosti z lidi jsou pricinou, proc nedokazu mit z niceho radost a nic prozivat, ani kdyz jsem sama. Jen vim, ze driv jsem byla clovek, ktereho bavilo venovat se ruznym vecem, neco vytvaret, vymejslet, ktery mel radost z ruznych cinnosti a mel pratele. Kam to vsechno zmizelo?
Frank: Tak ja myslela, ze nepsane pravidlo je, ze ty pises posledni a zaroven prvni. :P Ja se nechci vnucovat.
"Tak zkus S/M, to možná zase něco začneš cítit :D"
Vlastni zkusenost?:D
No kdyby to bylo tak jednoduche.
|
|
|
|
jesterka: "Jak ma pak clovek v praci zabijet cas?" - v práci se má snad pracovat, ne?
|
|
TimeToRollTheDice |
|
|
|
“ Ale u mne to je způsobené i tím , že level toho na čem pracuji je o několik desítek řádů výš než čím žijí jiní lidé.”
Několik desítek řádů?
|
|
|
|
jesterka: no já ti docela rozumím. Taky mám myslím nižší míru prožívání věcí kolem sebe. Ale u mne to je způsobené i tím , že level toho na čem pracuji je o několik desítek řádů výš než čím žijí jiní lidé. Lidé se baví o práci, zajímají je filmy, hry a samozřejmě sex a vztahy. No mne to nebaví. A přijde mi zbytečné se o tom bavit.
Ale protože si myslím že kdybych dal opravdu najevo svou osobnost lidé by mne nebrali tak předstírám zájem. A teď když to píšu tak mne ta maska neskutečně sere - tedy to že si ji nasazuji. Ale ve společnosti si jí dávám - i když méně než dříve.
Já něco cítím, když pracuji na svých projektech. Třeba v práci když není co dělat a ostatní se nudí já se bavím tím že si promýšlím např. technické aspekty svých vynálezů. Baví mne to mnohem víc a dává mi to větší smysl než se bavit s ostatními.
|
|
|
|
jesterka: Já jsem napsal poslední :D
Jj, musíš si to dobře odůvodnit, to je základ :D
Tak zkus S/M, to možná zase něco začneš cítit :D
No a tamto, o čem jsi psala zpověď, už tě taky nebaví? :-o
|
|
|
|
Jáchym: Tobě se ten týpek z videa a jeho sdělení líbí? Rezonuje to s Tebou?
Viděla jsem pár minut a četla úvod na jeho webu a přijde mi jako takovej ezo-hochštapler.
|
|
|
|
"...uvedomila jsem si, kolik veci me driv bavilo, co vsechno jsem vymyslela, cemu se venovala nebo kolik mela kamaradek. Rikam si, kam se vytratila vsechna radost ze zivota, uz me vubec nic nebavi."
To je normální v dospělosti. Koníčky nahradí práce a povinnosti a není na ně tolik času a energie. Úbytek přátel je taky častý. V dospělosti naopak ubývají. Radost ze života? Podle mě je žít za trest.
Taky mívám stavy, kdy se moc ohlížím do minulosti. Svět už není takový jako kdysi hlavně proto, že jsme už starší.
|
|
|
|
Kde bereš čas na nudu? Ty máš 1 000 hodin denně?
|
|
|
|
Frank: No vzdycky ses jednou za cas sam ozval a od nejake doby uz ne, tak jsem to brala tak, ze uz si nechces psat. Ale rada te vidim aspon tady.
No jasny, samy vymluvy, to by ti slo :D Tak snad jsi v jinych vecech duslednejsi:D
Jj vsimla jsem si podle te zpovedi, ze tenhle druh cinnosti je ti blizky a prinasi ti velkou radost :D To neni o skromnosti, vzdyt tehdy mi stacilo tak malo. Je to spis o tom prozivani. Muzu delat cokoliv, at uz noveho, nebo co me driv bavilo a tak nejak necitim nic.. natoz radost. Trochu mi to chybi, jak jsem se tak prohrabovala minulosti.
|
|
|
|
Taky jsem o vikendu tridila a vyhazovala veci z detstvi a dospivani a uvedomila jsem si, kolik veci me driv bavilo, co vsechno jsem vymyslela, cemu se venovala nebo kolik mela kamaradek. Rikam si, kam se vytratila vsechna radost ze zivota, uz me vubec nic nebavi. Jsem v zivote moc nestastna ale ne ve smyslu, ze bych po vecerech brecela, spis jen prezivam. A co vy, kdyz porovnate vase prozivani s dospivanim? Take vam prijde, ze se ze zivota vytratila vsechna radost?
jesterka Žena
Mě baví pořád tisíc věcí a činností. Akorát ty, co mě baví nejvíc, na to bych potřeboval tělo o 20-30 let mladší než mám teď. Tak dělám náhradní aktivity úměrné věku a tělesnému stavu. Což se tedy taky dá. Akorát že mám pořád v hlavě to lepší tělo a lepší ksicht, co jsem měl kdysi. Teskním za tím. Byla období, kdy jsem žil prakticky v ráji, když to vidím dneska s odstupem. A to je právě průšvih. Protože jsem se namlsal rozkoší a zážitků, co mi život dal a co mi tehdy umožňovalo to mladé tělo. A teďkom už mi je zbývá sledovat, jak jedu dolů po sklouzavce. Kdo hodně měl, o to více ho to sere, když o to přichází. Kdo neměl nic, nebo málo, zas tak moc neztrácí... Na druhou stranu vzpomínky dělají polštář proti depresi. Ten archiv mám v hlavě tak bohatý a živý, že to mám jako by to bylo včera. Je to ambivalentní. Na jednu stranu si to můžu přehrávat a projíždět knihovnu vzpomínek a stále se těšit. Na druhé straně je člověku líto, že s přibývajícími roky to už je nedostupné. Nemám žádnou reálnou vadu jako že bych byl imobilní, apod., ale prostě nevylezu na vrcholy štítů 2500m na jeden zátah, neujedu autem 900 km na jeden zátah, nedokážu tancovat na diskotéce od 9 h večer do 4 h ráno. Nedokážu mít 2 rande za den. Ale bylo to skvělé. Užil jsem si. Taky nemuselo být nic a mohl jsem se rovnou narodit jako starý nebo paraplegik nebo incel nebo autista nebo tak něco a měl bych z života méně. Tak jsem si aspoň užil ráje 18-42 let.
|
|
|
|
jesterka: Že si nechci psát :)
Tak poprvé mi do toho vlezl covid, pak jsem měnil práci, atd. No a nakonec jsem ztratil motivaci :D Když pak chtěli doplatek za zdražení kurzu, tak to už byl poslední hřebíček do rakve :D
Tak mě baví práce, jídlo a to, o čem jsi včera založila zpověď :D Jsem skromnej a nějak nepociťuju, že bych nějak ztrácel chuť a radost ze života. Jen se to trochu mění a člověk chce něco jiného.
|
|
|
|
Bert to z té lepší stránky. Popel už nespálíš.
|
|
|
|
Frank: Na co dukaz?
Takze to je uz 5 let, co jsi s tim zacal a celou dobu na to kaslal? :D Njn tak to se nejde moc divit, ze ti to skartovali :D Ale tak ted mas jinou napln zivota:)
Nutim, ale ani v tech situacich s lidmi vlastne skoro nic necitim. Asi bych se musela nutit tak tisickrat vic a stejne nevim, jestli by to neco zmenilo. Citim z toho zivota takovou apatii, protoze to prozivani, co jsem mela tehdy, uz proste neni. Nic uz nedokazu prozivat, vymyslet a tvorit a mit z toho radost, jako tehdy. Ty nic takoveho nepocitujes?
|
|
|
|
Tu radost zabiji stereotyp a omezene moznosti.
Kdybys mela skutecnou svobodu, bude ti lip.
|
|
|
|
jesterka: Máš na to nějaký důkaz? :D
Protože mi skartovali kartu a za novou chtěli doplatit 16 tis. Kč, přitom říkali, že to není časově omezený, že si to můžu dodělat, kdy chci. A pak ejhle, 5 let a skartace :D Stejně bych na to neměl čas. Jsem s tím začal, když jsem byl single a chtěl jsem jezdit po odpolednech a o víkendech.
Mně jsi přece psala, že se sice do toho hrozně nutíš, ale nakonec se ti to většinou líbí (rodinný akce, výlety a tak).
|
|
|
|
https://www.youtube.com/watch?v=KYKjb_ICWXw
|
|
|
|
Frank: Ty jsi vtipalek. A jak to, ze jeste nejsi instruktor autoskoly?:D Ale tak chapu, ze ted mas jine starosti.
Ale ja obcas i cas mam. Spis jde o to, ze kdyz si ctu knizku, jdu na turu nebo jsem s blizkymi lidmi nekde, tak uz z toho necitim zadnou radost. Jako bych ztratila schopnost vubec tu radost prozivat. Ze navenek jsem stejny clovek jako tehdy, ale uvnitr jakoby neco zemrelo. Driv jsem se zajimala a venovala plno vecem a mela z nich radost.
A proc pises, ze se s tebou nebavim? Vsak ty jsi uz nechtel.
Registrovany Petr: No tak ja dospivani uplne radostne take nemela. Sikana, uzkosti, nizke sebevedomi (ale to mam i ted). Spis mi jde ale o to, jaky jsem byla clovekem, viz co jsem napsala Frankovi. Ze jsem vsechno tak nejak doopravdy prozivala a z ruznych veci se dokazala tesit. Bavilo me plno veci vymyslet, tvorit a to najednou zmizelo.
Oshii: Prave ze tu radost nemuzu najit tak nejak u zadne cinnosti. Tak vlastne nevim, jestli je to v dospelosti normalni, ze to autenticke a opravdove v cloveku jakoby zemre.
|
|
|
|
Nebaví tě už ani Gaza, Írán, fejky, škodění...?
|
|
|
|
Michal-222: Nic si z toho nedělej (vím, že neděláš), se mnou se taky nebaví (vím, že s tebou se baví a dává ti čočku).
Radši píšu výklad.
|
|
|
|
“ Nebooj, určitě to ocení, že ses jí jakoby zastal.”
To si nemyslím, všechno co řeknu já je automaticky špatně, takže spíš ocení tebe za vtipnou reakci
|
|
|
|
Michal-222: No úplně vtip to nebyl, jen takové situační skotačení/škádlení a nenápadný přechod na fajn téma :D
Nebooj, určitě to ocení, že ses jí jakoby zastal. Teda jestli to bylo tak myšleno a nebyla to spíš narážka a radost z toho, že tady má někdo nižší IQ než ty.
|
|
|
|
No, pokud jen tak sedíš a nic neděláš a máš pocit, že ti to jde špatně, nějak se zabav.
|
|
|
|
Frank Drebin:
Já vím, a trochu se omlouvám.
Ale jak by řekla moje manželka - mi to zas tak úžasně legrační nepřišlo...
Ale třeba to Ješťa ocení...
|
|
|
|
Michal-222: IQ78 a absence smyslu pro humor/pochopení ironie/sarkasmu, to je teda kombinace.
|
|
|
|
"Ale tak masturbace tě baví ne? Včera jsi tady napsala zpověď, že si to děláš 2x denně. To je náhodou super zábava :)
Frank Drebin"
...
Když i já při svém IQ78 dokážu poznat, že to nepsala skutečná ještěrka, měl bys to zvládat nejspíš taky...
|
|
|
|
Naopak. Naučila jsem se radovat z maličkostí
|
 Opravdová |
|
|
|
Jinak k té radosti... Ano, málokdy už mám z něčeho radost, a to je mi "jen" 28. Ani se už nedokážu zamilovat, to mě děsí.
|
|
|
|
A co tě bavilo v dospívání?:) Co jsi vyhodila? A popravdě, mám to podobně, i když, aspoň ta láska k hudbě mi zůstala, kamarádi už tolik ne.
|
|
|
|
ne, radost mam. naucila jsem se radovat z uplnych malickosti, protoze toho v zivote nic moc nemam. nejvetsi dar je sam zivot, ze muzu zit, neni nic vic.
|
|
|
|
Akorát je teda fakt, že je to jen na chvíli :/
Jinak se to v průběhu života mění. Když mi bylo 15, tak jsem si říkal, jak dlouho mě bude bavit stavení lega. No vydrželo mi to asi do 20. Ale i teď bych si rád postavil ten svůj původní hrad a asi i ten nový, co jsem dostal loni k Vánocům :) Ale on není vůbec čas a výhledově ani nebude. A kdyby byl, tak bych si stejně dodělal kurz instruktora autoškoly a makal bych i o odpolednech a o víkendech :D Kdybych byl línější a single, možná bych začal pařit GTA 5 a Red dead redemtion 2 nebo bych honil ženský, dokud se mi nevytratí zbytky testosteronu :D
|
|
|
|
jesterka: Ale tak masturbace tě baví ne? Včera jsi tady napsala zpověď, že si to děláš 2x denně. To je náhodou super zábava :)
|
|
|
|
"A co vy, kdyz porovnate vase prozivani s dospivanim? Take vam prijde, ze se ze zivota vytratila vsechna radost?"
Hele mé dospívání a ranná dospělost (cca. 13-25 let) bylo neradostné plné pocitů méněcennosti, studu , strachu. A později i docela běsu. Teď se cítím celkově líp. Ale je pravdou že v těch 13-18 letech jsem se mnohem lépe ponořil např. do počítačových her či knížek a filmů - víc mně to bavilo a naplňovalo. Tehdy jsem převážně snil. Byl to pro mne ale z velké části únik z reality.
Nyní mám to o čem jsem snil - místo hraní her vytvářím hru svou - a pracuji i např. na své teorii o podstatě vesmíru. Bůhví proč ale nepociťuji nějakou velkou euforii či radost.
Pochybnosti a existenční starosti a další věci mi totiž tu radost dost kazí. Naštěstí jsem se naučil k problémům přistupovat aktivně a iniciativně. Ale i tak.
|
|
|
|
44 
25 