Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Dej si pak do CV a na Linkedin jen tuhle posledni VS, i kdyby jako student. Nedavej nikam stredni. Zamestnavatel si bude myslet automaticky, ze je ti mene. No stress ;). Kdyz pak zjisti, ze jsi starsi, nobody cares. Nikdy jsem nemela problem s praci v oboru. Naopak. Nikdo se neptal na stredni kdyz mam VS. Nikdo se neptal na vek. Naopak budes mit pak vyhodu, ze mezi ostatnima obsolventama budes napred ve smyslu zralosti.
Absolutne nula stresu bych s tim mela. Proste si zacnu karieru jakoby od 23.
|
|
|
|
Milý Liborku,
nedbej příliš řečí lidských, neboť lidé rádi soudí cestu druhého, aniž by sami kráčeli v jeho střevících. Ne každý strom kvete ve stejném jaru a ne každý člověk nalézá své povolání v letech nejmladších.
Jsou takoví, kteří již v osmnácti vědí, kam je srdce táhne, a jsou jiní, kteří musí projíti několika cestami, než naleznou tu pravou. Není na tom hanby. Hanbou není hledati, nýbrž vzdáti hledání a spokojiti se s životem, který člověka netěší a nenaplňuje.
Pravíš, že tě obor, z něhož máš maturitu, neláká a neuživil by tě. Pak by bylo nerozumné setrvávati na něm toliko proto, aby byli druzí spokojeni. Život jest tvůj, nikoli jejich. Až jednou budeš každého dne vstávati k práci, budeš to ty, kdo ponese její tíži i radost.
Co se věku týče, věz, že dvacet tři léta nejsou žádným pozdním časem. Ba ani třicet let nejsou překážkou člověku, jenž se chce učiti. Vzdělání není závod, v němž vítězí ten, kdo doběhne nejdříve, nýbrž cesta, na níž každý kráčí svým krokem.
A budou-li se jednou zaměstnavatelé tázati na tvé předchozí školy, nebude nejdůležitější, kolik jich bylo, nýbrž co ses na nich naučil a jak jsi čas mezi nimi využil. Brigády a poctivá práce svědčí o píli více než prázdná léta beze stopy.
Proto hledej bez studu, uč se bez obav a nenech se odraditi těmi, kdo měří lidskou hodnotu jen počtem vydělaných let či peněz. Každý člověk dozrává v jiný čas, jako každé jablko na stromě.
Přeji ti, abys nalezl cestu, na níž bude tvé srdce klidné a práce smysluplná.
|
|
|
|
Úplně nejlepší, a nejen v životopise, by bylo tak nějak se rozhodnout, co dělat teda chceš. Zaměstnavatelé se poperou o někoho, kdo k nim nastoupí jen proto, aby se rozhodl, jestli ho to vlastně baví.
|
|
|
|
No, tři vš a žádná nedodelana, to není dobrá vizitka
Potřebuješ nutně vš? Nestačila by rekvalifikace?
|
|
|
|
Za mě je ok si jednou vybrat špatně. Taky jsem s první VŠ šlápla vedle a nedostudovala jsem ji. Změnila jsem obor, druhou VŠ studuju úspěšně a pomalu se blížím k cíli. Táhne mi na 30. Občas se mě někdo zeptá a já mu celou situaci ráda vysvětlím. Ještě se mi nestalo, že by s tím někdo měl vysloveně problém. Nutno ale podotknout, že jsem cílevědomá. Vím, co a proč dělám, a dělám to dobře, svědomitě a s vášní.
Když někdo vystřídá už čtvrtou VŠ, nedělá to úplně dobrou vizitku. Vzbuzuje to spíš dojem, že neví, co chce, a neumí dotáhnout věci do konce.
Za mě je vpohodě studovat vysokou školu v každém věku. Když už se ale rozhodneš vysokou školu studovat, je potřeba tomu věnovat čas a dotáhnout to.
|
|
|
|
Chodil jsem na totalitní bolševický gympl v osmdesátkách. Ten mě nebavil, byla to parodie na vzdělávání.
Po maturitě jsem dělal brigády v zemědělství a stavebnictví. To bylo někde u Kojetína a u Přerova. Pak od září jsem nastoupil do školství. To už bylo po převratu. Úžasné devadesátky. Svoboda. Učil jsem ovšem bez VŠ vzdělání. To tehdy šlo. Mezi 20-25 jsem studoval VŠ při zaměstnání. Bylo to to super, protože jsem měl svoje peníze, svoji garsonku, svůj život.
Celý život jsem však kromě školství dělal i jiné práce. O prázdninách nebo v pauzách mezi školstvím. V pivovaru, ve stavebnictví, na pile u otce, atd. Taky jsem si zkusil práci za barem - to bylo to nejhorší pro mě. Opilí mladí smradi a je obsluhovat. Vydržel jsem snad jen jeden den. :-) Na pile taky hnus. Kravál, prach, těžká břemena. Tam jsem vydržel dva dny. :-) Ale na stavbě baráků, stadionu apod. super, betonovat, zdít - to mě baví dodnes. Dodnes mě baví skládat věci, něco stavět. Te dřeva, ze stavebního materiálu. Plus muzika. Přivydělával jsem si hraním na svatbách apod. Neumím vařit ani malovat.
Školství bylo výhodné v tom, že jsem přišel ve 2, max 14:30 domů a měl čas pro relax a koníčky.
Bylo to fajn a dal bych si to znovu. Nelituji ničeho. Jen že to nejde prožít znovu a být znovu mladý. Co bych dal znovu za to mít to mladé tělo a ksicht, co tehdy. To bylo de facto perpetum mobile. Cestování, lezení do skal, atd. Ale 20 let bych nechtěl mít, páč to bych měl VŠ před sebou. Ale 25 let bych bral. To jsem měl po státnicích a to bylo skvělé, úžasné, dokonalé. Zažil jsem ráj a chci tam zpátky. Bohužel příroda je mrcha. Nejdříve člověku dá dokonalost, super zdraví, neomezené možnosti a pak přijde určitý věk a začně všechno krást. Svině jedna. Podrazácká.
|
|
|
|
22 
40 
50 