Máš v sobě něco, z čeho by ses chtěl vypsat.
Jako vždycky, když ožralej otevřeš Zpovědnici.
Máš v sobě řadu věcí, které tě k tomu nutí, ale zároveň o nich běžně nepotřebuješ mluvit.
Snažíš se, abys tyto věci vyřešil a abys na ZP psal co nejméně.
Ale každý se občas ponoří do temnoty, bez ohledu na svoji snahu.
Nic tu nevyřeším, kolikrát jde jen o myšlenku, která ani vyřešit nejde.
Nic tu nevyřeším a přesto doufám, že se pletu. Nebo, že ve světlých chvilkách vědomí řeknu někomu
něco, co ho někam posune.
Sám se také posouvám, byť jsou některé pocity téměř neměnné.
Snažím se o změny, i přes existenci několika neměnných věcí.
Někdy je to dobře.
A jindy se marně snažím zapomínat, abych nebyl znovu vtahován do dávno ztracené minulosti.
Snažím se zapomínat, abych si vzpomenul.
V zásadě dost závidím lidem, kteří se umí vysrat na nostalgii a soustředí se pouze na přítomnost
a budoucnost.
Držte mi palce, abych se zde objevoval co nejméně. |
44 
38 
Tvá játra.