Navigační lišta REGISTRACENavigační lišta TABLONavigační lišta STATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMOZTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb
Profil návštěvníka
Soraya
Život je příběh, který si tvoříme sami. Jsme plně zodpovědní za to co se nám děje.

Index důvěry:
25

Má k rozdělení:

7

4

Pohlaví: žena
Věk: 85
Ve zpovědnici působí od: 09.07.2019 17:41:55
Číslo profilu: 106230
Naposledy se přihlásil: 23.02.2020 17:11:08
Poslední rozhřešení dal: 22.02.2020 18:15:21
Doteď napsal rozhřešení: 377
Bodování aktivity: 0 bodů
Počet návštěv tohoto profilu: 1437
E-mail:
Oblíbené WWW:
Vstupní dotazník:   Ještě nevyplnil
Osobní statistiky:   zobraz
Vztahy na Zpovědnici:   zobraz
Smajlíci:   zobraz
Miluje:
Nenávidí:
Obdivuje:
V.I.P.
Moderátor
Člen klubu Zpovědnice
Stálý návštěvník
Registrovaný návštěvník

Přidej se k nám!!
KLUB
ZPOVĚDNICE



Osobní návštěvní kniha Starší záznamy v knize
19.02.2020 11:11:35
Horatio:
To teda doufám, horší už to ani být nemůže počítám s tím, že ona mě pošle do hajzlu, ale třeba za 5-10 let mě nějaká vezme na milost a půjde se mnou aspoň na rande
18.02.2020 13:11:30
Horatio:
díky za radu, ale já s tím mám obrovský psychický problém a trpím chorobnou stydlivostí a pocitem trapnosti. nedovedu se s ní pustit do řeči, protože by hned vycítila mou neomalenost a slizkost.
17.02.2020 20:59:36
Horatio:
Zdravím a díky za radu. Mávnutí rukou není myšleno v reálu, ale na fb je to možnost, jak pozdravit nového přítele. A dá se na to odpovědět, což ona neudělala, takže zde už jde vycítit jistá ignorace.
a napsat jí se samozřejmě bojím, nesnesl bych pak ten trapas na recepci a asi bych kvůli tomu musel začít chodit do jiné posilovny, což nechci. A taky nevím, co jí napsat a co dělat, kdyby to ignorovala stejně jako to poslání pozdravu. Jsem bezradný
17.02.2020 16:48:24
Positive plus:
Je to vaše věc. Já jsem tě varoval.

Určitým způsobem taky kážete.
17.02.2020 08:00:31
Soraya:
Positive, mám s Tygrem velmi podobnou cestu. Já nejsem dogmatik. My nikomu nekážeme.
17.02.2020 02:02:29
Positive plus:
Na toho "bilej tygr" si dej pozor. Káže tady o Ježíši, ale není to Jeho učedník.
V každém Ježíš nepřebývá....
17.02.2020 00:47:12
bilej tygr:
Ty se necítíš hodna pozornosti Ježíše? To mi je líto... Ale když skutečný Ježíš žije jako sama podstata lásky v tvém srdci, tak to se "necítíš hodna" pozornosti sebe samé?
Když Bůh je stvořitel všeho a nás všech, tak nás stvořil právě tou láskou - a Ježíš, jeho podstata je ta boží láska. Tudíž ty sama jsi ta láska, jenom to přes ty "kalné vody" třeba právě nevidíš.
Promiň, jestli to cítíš jako nějaké napomínání, opravování; jen mě nějak nedalo nezareagovat na to "necítím se hodna".
16.02.2020 23:04:59
Positive plus:
Můj názor je, že existuje absolutní pravda.

Jestli tvůj názor je, že to tak není a každý může mít svojí pravdu, tak respektuj můj názor.

Vídíš, že to nedává smysl.
16.02.2020 22:49:54
Positive plus:
Supetolerance ke zlu je špatně.
Člověk by měl být toleratní, ale je nějaká míra, kdy by měl říct, ne já mám na to jiný názor a myslím si, že správně je to takhle a s tímto nesouhlasím.
12.02.2020 18:46:56
Soraya:
V podstatě to vidím tak, že je jedno jakou cestou jdeš, důležitá je míra poctivosti s jakou kdo praktikuje a pak taky mít nabroušenou čepel kritického myšlení, aby se člověk nezamotaval hlouběji do sítí vlastního ega. Ruzní dogmatici, vnucovači vlastní pravdy, cesty.

Taky mám nejblíž k Budhismu, ale velmi silné věci jsem pocitově zažívala s Ježíšem. Od toho jsem pak šla pryč, protože moje cesta vedla přes různé kalné vody a ta jeho láska by mi nedovolila odzit to co jsem musela a potřebovala. Nejsem žádná holka z nedělní školy a muselo to ven.

Moje "praxe" spočívá už dlouho jen ve cvičení bdělé pozornosti. Nic jiného nedělám, jen žiju to co přichází.
11.02.2020 12:25:42
jivanmukta ( ):
Komplikovaný karmický vztah, to zní trochu osudově :D Nicméně komplikované jsou asi všechny, na tom se zřejmě shodneme... Provádíš aktivně nějakou sadhanu? Západní kultura je funky, ale už dlouho vím, že v opravdu důležitých otázkách nemá co říct.

Mou parketou je Advaita/madhjamakový buddhismus (podle mě, a nejen podle mě, tyto dvě školy v podstatě popisují totéž, byť každá klade důraz na něco jiného). Tyto dva směry jdou podle mého názoru jako jediné na dřeň a důsledně fenomenologickým přístupem osekávají zbytečné pojmové haraburdí, které lze najít všude jinde. Dlouhodobě žasnu nad tím, jak neuvěřitelně nadřazené jsou tyto systémy všemu, čím se Západ chvástá jako svou výkladní skříní... Jak jsou nadčasové, v podstatě postmodernější než cokoli, s čím přišla západní postmoderna po nějakých 2 tis letech (+-) :D
11.02.2020 06:50:02
Soraya:
Jivanmukta, zavály, asi jeden komplikovaný karmický vztah, pak už jsem tady zůstala. Netradiční názory, asi moc inkarnací někde v Indii a tím i jiný pohled na různé věci. Ale to víš, jsem vychovaná západní kulturou, takže se to stejně ve mě různě tříská. Podle nicku tě taky asi zajímá východní filozofie, nebo ne?
09.02.2020 19:54:52
jivanmukta ( ):
Co ty jsi vlastně zač, ("ne/rozumná") ženo? Vždy s velkou radostí zaznamenám, když se tu někdo prezentuje názory, které se vymykají moralistním klišé. Jaké samskáry tě zavály právě na tento web?
04.01.2020 21:59:05
Pravdivý muž:
Díky za odpověd. Já mám tenhle fetiš, ale neznamená to, že jsem subík, jak se mylně domníváš, což ovšem neznamená, že to tak nemůžou mít jiní. Já bych tenhle fetiš realizoval např. formou "výuky sebeobrany" kde bych holku učil, kde má kopnout a jak se bránit, takže se dá říct, že by to bylo "vzdělávací" a legrační. O nějakou zlou, strašidelnou dominu, která mě bude brutálně kopat, řvát na mě apod. nestojím.
26.10.2019 01:07:36
*Pragmatix I*:
"Psychopati totiž manipulují tak, že to nepoznáš a nebo až když je pozdě."
Jistě. Ale ne nezbytně. To jsou právě ty chybné formulky a poučky, které v praxi často vůbec neplatí. Já jsem ten typ, který ženě řekne, co jí udělá a ona přesto jde a riskuje, že se to stane. Manipulovat se dá mnoha způsoby. Klidně i transparentností, upřímností, férovostí a pravdou. Jestli to je ještě manipulace nebo už spíše odborné směrování, nechám na tobě (podle mě to manipulace není). Ale lhaní je jen pro slabochy. Profík manipuluje pravdou.
To je ten kouzelnický trik. Řekneš ženě, co jí uděláš a ona o to sama poprosí, i kdyby ji to mělo zabít. Jinak by mě to ani nebavilo. Samozřejmě, mužům bez chlapských kvalit, charisma a znalosti žen to fungovat nebude. Další věcí je, že ženy podvědomě tak nějak cítí, že je pak neumučíš a nerozřežeš - realita ale je, že je to vždycky 50:50. Ale kdo chce získat vše, musí riskovat vše.
A proč jsem hovor převedl na ženy - kdo by jako hetero mimo politiku a byznys manipuloval muže.
Já vím, proč povídám příběhy do časoprostoru nebo ženám.
Ale ta otázka ve skutečnosti zní - proč to řešíš a proč se mě ptáš ty?
26.10.2019 00:57:45
*Pragmatix I*:
Já tě nechci nijak zbytečně znejistět, protože vnímám pozitivní snahu, ale diplomaticky řečeno - nesmíš u hlubších chlapských osobností hledat jednoduchá řešení tam, kde jsou složitá a složitá tam, kde jsou jednoduchá. To je první klasická ženská chyba. Cibule vs dorty.
Na takové chlapy neplatí žádné poučky z učebnic psychologie. Mimochodem, na složitější ženské případy, co občas řeším, taky ne. Tam platí jen archetypální instinkty, zkušenosti a napojení duše a mysli. Tou hradbou jinak nepronikneš a pohrají si s tebou nebo tě budou ignorovat, dokud a pokud tě nebudou vnímat rovnocenně.
Studijní filmy: Mlčení jehňátek, Mr. Jones (1993), Prvotní strach, American Perfekt (1997).
Základní chyba je snažit se je rozebírat nebo hodnotit místo pochopit (i proto, že na to první jsou alergičtí a reagují agresivně, výsměchem nebo ignorací).
Někdy se prostě stačí jen zeptat. Od mého typu buď dostaneš odpověď nebo ne, ale když ano, vždy bude pravdivá (u ostatních typů neplatí). Psychopati mého typu se liší od sociopatů a špatných psychopatů tím, že mají pevná interní pravidla, která dodržují + ctí pravdu. Takže i proto vypálí věci, co by jiní neřekli. Když by měli lhát, radši mlčí nebo odvedou hovor jinam.
"Ale proč ta potřeba zdůrazňování té dominance"
To je úplně normální vlastnost většiny dominantů. Napadají to na bdsm webech právě ti méně sebevědomí switch a málo dom muži. Navíc, to co může připadat jako nějaké zdůrazňování, může být jen styl prezentace nebo vyprávění příběhů, znalostí a zkušeností na osobním příkladu (to, že to některé muže ponižuje a některé ženy dráždí, je naopak jejich psychický problém). Je třeba odlišit ty, kteří to dělají uměle od těch, pro které je to přirozené. U mě to tedy není zdůraznění, ale část předávání zkušeností, znalostí a příběhu na Já příkladu. O prezentaci dominance tam tedy primárně nejde, to je jen vedlejší efekt stylu vyprávění.
Dříve normální forma vyprávění, to jen část lidí na ni už odvykla, zvykli si na povrchní třířádkové primitivní kecy a vidí tam něco, co tam vůbec není. A já osobně, když o něčem vyprávím, nebudu to dělat na iluzorních příkladech, ale naopak na vlastních zkušenostech. Protože narozdíl od mnohých nejsem teoretizující laik, ale praktik.
Podobně jako kvalitní chemik nebo fyzik nebude studentům vyprávět poučky z učebnice, ale předvede jim praktický pokus nebo poví o svých zkušenostech s pokusy.
"dokonce to může někde vyrobit nějakou paseku"
Nesrovnatelnou paseku nadělá, když se člověk nemá uvnitř a navenek kontrolou.
"máš ty ženy vlastně rád"
Nikdy jsem neřekl, že ne. Přesněji říkám, že mám rád hodné ženy a nemám rád děvky a feministky. Taky jsem dalek toho na ženy nějak škaredě útočit, to jen mnoho lidí je skrz feministickou propagandu nesmyslně přecitlivělých na jakoukoliv oprávněnou kritiku nebo popis reality. Já navíc aplikuji konstruktivní kritiku a vždy nabízím řešení či alternativní cestu k tomu, co kritizuji. Dnešní ženy nevnímám jako viníky, ale jako oběti feminismu + špatných mužů. Takže nadávám na feminismus a na špatné muže, co ho šíří. Nebojuji s ženami (nejsem idiot ani mladík), ale se špatnými muži. Ženy jsou přesně takové, jaké jsme si je my muži a muži nastavená společnost vychovali.
"Možná i proto je chceš ovládat, aby jsi byl v bezpečí."
Samozřejmě, to je jeden z vedlejších bonusů, ale ne jeden z hlavních pilířů.
Potřeba či instinkt ženu vlastnit (mnohem více hodnotově a duševně než sexuálně) je normální projev větší dominance. Méně dominantní muži ji nemají.
Stejně tak více submisivní ženy mají potřebu Pánovi skutečně patřit tam, kde méně submisivní či už více feminizované ženy to děsí (část kdyby nebyla feminizovaná, tak by ale byly od přírody otrokyně). Proto třeba na hodně dominantní chlapy nejen na zpovědnici nejvíc štěkají ty ženy, které by podvědomě chtěly být jejich nebo byly od přírody otrokyně, ale skrz feminizaci už nemohou = dom muže za to vnitřně nenávidí, že to dovolili.
"být v bezpečí s ženou" je oxymoron. To je jako strkat tygrovi nádobíčko do tlamy a myslet si, že je v bezpečí. Hlavní je, když je v bezpečí srdce, duše a mysl.
Každopádně, ds vztah je především symbioza. A jak dává dobrý Pán subince ochranu a bezpečí, tak i dobrá subinka svou ženskostí Pánovi. Tak to má správně být.
"Kde má tohle všechno kořeny. To se ptám i sama sebe."
Normální archetypální dominance a u žen submisivita stará jako lidstvo samo.
Dokud byli muži chlapi, choval se tak každý. Stejně jako je většina žen od přírody hodně submisivní, dokud nejsou feminizované, což jim nevratně zničí život.
26.10.2019 00:21:55
matouch2:
On je hlavně dobrý manipulátor ;)
26.10.2019 00:13:39
*Pragmatix I*:
Pleteš se. Jsem a myslím, že to vím líp než cizí lidé.
A i proto mě vpodstatě nikdo neumí přesně odhadnout. Klasicky si na internetu spousta lidí myslí, že jsem vymyšlená identita, což mě i každého, kdo mě zná, vždy pobaví.
"Spíš se málo chraníš a jsi moc otevřený."
To je jen zdání. Mám informace rozdělené na ty, které říkám v klidu veřejně a pak na ty, které neříkám nikomu. Fakt, že se dnes o sobě všichni bojí něco říct, ale chápu, zvláště na zpovědnici. Taky už říkám tak 1% oproti dobám, kdy všude nebyly rozlezlé zlé svině jako dnes. Nicméně, kolem mého já je tak tlustá kamená hradba, že je to hlavně pro bližší ženy těžké.
Ale iluze ženám zásadně neberu ani jim jako gentleman nic nevyvracím.

Ps: Musíš si vybrat, kdo komu dává lekci, tedy sezení či stání.
A jak jsem říkal, ty vaše klasické postupy/poučky na určité typy osobností selhávají.
Dokážu i špičkové kapacity oboru přesvědčit, že jsem něco, co nejsem nebo je tak znejistit či ženy i vyděsit, že to radši zabalí. Potíž hlubších psychopatů s vyšší schopností manipulace je, že bys musela být psychopat a manipulátor obdobných kvalit, abys měla šanci něco rozeznat či odhadnout. Jinak je to hra tygra s myší, kdy si myš myslí, že je tygr.
24.10.2019 23:43:37
*Pragmatix I*:
Pozor, to už míříme do jiné oblasti, než o které jsem mluvil.
Tak se tedy rozpovídám, važ si toho. Tím nic nehájím, nevyvracím, nepotvrzuju ani tě nepřesvědčuju. Jen říkám, jak věci jsou.

"Nepřesvědčíš mě . Ty velmi toužíš po citu a lásce."
Za prvé, já tě nepřesvědčuju. Nechávám ženy, aby přesvědčovaly mě.
Předkládám myšlenky, zkušenosti, řešení, závěry.
To, co asi jako žena cítíš, už je jen určitá stopa toho, co kdysi bylo.
"A potlačení z důvodu pocitu či zkušenosti, že se to už nestane v té míře, ve které bys to potřeboval ty emoce stejně n3vygumuji"
Ne, emoce lze do značné míry prací s psychikou (i tělem) potlačit na minimální míru.
Samozřejmě to nedokáže každý, ale jen lidi s extrémními schopnostmi prací se svou myslí, duší, psychikou + i s nějakým darem od přírody. Ale je to obousměrná a riziková silnice viz níže. Když máš extrémní míru emocí a empatie, jsi vždy blízko hrany gilotiny, abys neměl žádné nebo se zbláznil či zabil sebe nebo jiné. Obojí je špatně a ničí tě. Je to stejné, jako je tenká hranice mezi genialitou a šílenstvím.

"jsem i terapeutka"
Věř, že už mi prošlo rukama tolik lidí a žen, jako mnoha psychiatrům, psychologům a terapeutům dohromady. Slyšel jsem a řešil věci, které neřekli nikdy nikomu jinému.
S lidmi a jejich osobnostmi a problémy pracuji celý život. No a práce s ženami je kapitola sama pro sebe, jak ta osobní, tak ta přes internet.
Je to pro mě rutina. Tím chci říct, že pracovat s vlastní psychikou je pro někoho jako já dnes už snadná věc. Těžší je pomáhat jiným lidem s jejich psychikou.
U psychoušů často platí opak - umí pomoct jiným, ale nezvládají pomoct sami sobě.
To je častý jev hlavně u žen v těchto oborech.
Takže, učit bych mohl já je a také u mě některé skončily.

Každopádně, já jsem v tomhle hodně otevřený a na nic si na netu nehraju, což pro mnohé neplatí (jakkoliv to na nich zkušený člověk pozná).
Asi málokdo o sobě v klidu řekne, že je psychopat, manipulátor, demagog - já to říkám s hrdostí i pokorou. Protože jsou to jen prostředky a záleží, jak je člověk použije v praxi směrem dovnitř i ven. Dá se to používat ke zlu i k dobru.
Dávám zpravidla paralelu s nožem - dá se s ním namazat chleba, vysvobodit štěně z oka plotu nebo rozřezat žena na malé kousky.

Takže s emocemi. To, o čem mluvíš, platilo do určitého věku zamlada.
Ano, měl jsem kdysi silné emoce. Do určitého období dětství jsem také neměl sám sebe pod kontrolou. Dostat sebe, své emoce, i své vnitřní zlo pod kontrolu do osmnácti, bylo čistě spontánní a instinktivní, což se naštěstí povedlo. Kdyby ne, je ze mě dnes třeba masový vrah žen.
Pak později už s dostatečnou rozumovou kapacitou jsem se rozhodl a protože mám opravdu silnou vůli + umím hodně dobře pracovat s cizí i s vlastní psychikou, tak jsem primárně negativní emoce extrémně potlačil. Šlo o řízený proces s použitím autosugesčních technik. A protože jsem člověk, který bude klidně bouchat hlavou do zdi tak dlouho, dokud tu zeď neprorazí, dokážu vždy cokoliv, co je reálně možné dokázat. Kde jiní padají k zemi, já začínám (dobrá vlastnost z psychopacie). V praxi také např. v krizových či náročných situacích necítím bolest nebo strach + ty emoce jsem v těchle situacích necítil už od těch osmnácti, kdy jsem se dostal pod kontrolu. Což se projevuje klasicky třeba ve rvačkách nebo ve sportovním tréninku a zápasech - v principu je nutné být nejen lepší dovednostně a silově, ale hlavně mě ubít a zabít, kdyby chtěl někdo vyhrát (a chcípnout je málokdo připraven, na čemž skoro každý hrdina v praxi skončí). Tohle mi dost pomáhalo ve sportovních i bojových trénincích, jedinou hranicí bylo nezranit se (což se samozřejmě občas nepodařilo, když zátěží a náročností překračuješ všechny hranice).
Tady se dostáváme i k otázce dominance - s uvědoměním si a rozvojem dominance a také skrz osobní práci s ženami, jsem se taky hodně posunul. Moje první otrokyně mi dala hodně, po ní jsem jako Pán dospěl.

Nelze potlačit jen jeden typ emocí, s potlačením negativních emocí dojde nutně i k velkému potlačení těch pozitivních. To jsem před tímto procesem nevěděl, ale ani omylem bych to zpětně neměnil, jsem s výsledkem spokojen. V první fázi tedy došlo k řekněme 90% potlačení negativních, ale nastal i stejný vedlejší efekt u pozitivních.
Takže jsem se zbavil negativních prožitků, ale taky pozitivních tam, kde bych je cítil rád (nejde o ženy, ale o činnosti a směry, co jsou pro mě v životě důležité a dávají mi smysl a radost).
Mnoho let pak trval proces, abych ty pozitivní trochu zvedl pro nějaký rozumný prožitek tam, kde chci. Už to nikdy nešlo vrátit, dostal jsem se řekněme na 30% pozitivních, aniž bych ohrozil zvyšování negativních. V praxi jsem si určil situace, kdy mám větší emoce povolené a tam je v nějaké míře prožívám - jde o bezpečné ostrovy, kde můžu projevit větší emoce, aniž bych se cítil zranitelnější nebo toho šlo zneužít (jinými slovy, cítím toho víc u dobrého filmu nebo u zápasů mých týmů než se všemi ženami dohromady).
Nutno dodat, že právě proto jsem se stal nesrovnatelně lepším mužem, partnerem i dominantem. Jen ten, kdo má sebe a své emoc e pod kontrolou, může mít pod kontrolou ženu. Ano, hlavním spouštěčem k tomuto regulačnímu procesu byly mladické vztahy a ženy. Neumím nic dělat napůl, vše dělám naplno a vztahy se současnými ženami jsou pro empatické a citlivější muže následně extrémní utrpení.
Lepší je rozhodně necítit vůbec nic nebo minimum, mít vše pod kontrolou a nechat ženy, aby cítily vše.
Chladnokrevný jsem byl ale vždycky i předtím, zvláště v krizových situacích.
Nicméně, v žádném ohledu nejsem sociopat - empatii i schopnost rozlišení dobra od zla mám naopak na extrémně vysoké úrovni (i proto mi nedělají dnešní lidé a ženy plní zla a bezcitnosti dobře). Silně vnímám lidskou pozitivní a negativní energii, díky čemuž rychle už z prvního vjemu u většiny poznám, kdo je zlý a kdo dobrý člověk.
Ale otázka energie je na knihu.

Sama vidíš, že chlap jako já nemá důvod ani styl něco hrát nebo kecat.
Říkám o sobě v klidu veřejně věci, které se jiní stydí nebo bojí říct i doma nejbližším.
Takže, když už já o sobě něco řeknu, tak to platí. A stejně tak, když nějak ohodnotím jiné lidi, tak se nepletu.
Jsou jedinci, kteří se běžným psychiatrickým, psychologickým i terapeutickým poučkám hodně vymykají.
U mě jde o pevně kontrolovanou psychopacii, kde její složky používám jako pozitivní prostředky (vždy vysvětluju, že jsou dobří a špatní psychopati, ne jen špatní).
V testech na psychopaty a obecně na psychické "deviace/poruchy" mám zpravidla 90%. Vždy přemýšlím, kde dělám chybu a ztrácím těch 10%.
Můj postoj jako odborníka na tuto problematiku je, že za blázny a rizikové magory považuju hlavně ty, kteří jsou přesvědčeni, že jsou úplně normální (a že jich na dnešní zpovědnici je).

Závěrem, jasně, že potenciální vnímavější subinky poznají, že jsem v jádru hodný chlap. Teda, než je tím nožem rozřežu.
Ale s city a pocity v běžném životě na mě nechoď, to je dávná minulost.
A myslím si, že u dospělého dominantního chlapa by to měla být samozřejmost.
Není v praxi nad to, když se dominant při bdsm lekci neovládá nebo nezvládá řešit chladnokrevně krizové situace.
A možná už jsi zahlédla to, co občas říkávám. Víš, z čeho jsou ženy poznané z internetu nejvíc překvapené? Že jsem tam venku přesně takový, jako tady. Přesněji, v lecčems ještě vyhraněnější a tvrdší. I proto ženy často přivádím k pláči, někdy štěstím, jindy smutkem. Kdo očekává, že budu osobně jiný nebo v něčem uberu, obrovsky se splete. Když to žena nepochopí a klade špatné otázky, na které nečeká mé obvyklé odpovědi i do očí, nedopadá to dobře. Možná většina mužů věčně lže, pokrytecky kecá a hraje divadlo, ale já ne. Není to můj styl a jsem na to moc líný. Nejjednodušší je pro zásadové chlapy říkat pravdu a být sám sebou. Je mi upřímně líto chudáků, kteří nelžou, jen když mlčí. A další den si nepamatují, co říkali včera, jaké hráli divadlo a ženy jsou pak v šoku, že dostanou při osobním setkání místo hrdiny protlak.
A jak jistě sama nejlépe chápeš, zrovna tobě nemusím hrát už vůbec nic.
A jistě chápeš i to, že zrovna mě o čemkoliv přesvědčit nejde, pokud sám neuznám pod tíhou faktů, že je to pravda. A sám sebe znám nejlíp. Obávám se, že znám i tebe lépe, než se znáš sama.
Nechtějí se mi do delšího textu doplňovat smajlíky, tak si je domysli, abys neměla pocit, že jsem snad při psaní něco cítil.
Abych nezapomněl - Ano, ještě před pár lety jsem měl vnitřní potřebu mít hodnou a oddanou ženu. Pak poslušnou otrokyni. Dnes už tuto kapitolu uzavírám.
S nějakými pocity to ale vskutku nemělo nic společného, jde o instinktivní mužskou + vlastnickou potřebu (ani to u mého dom typu není moc sexuální, to je vedlejší efekt).

Ps: Viz Davy Jones. Vcelku přesné, mohl bych ho hrát osobnostně i vzhledově.
22.10.2019 18:32:48
*Pragmatix I*:
Ad emoce

Nevím jak jiní, ale já už žádné emoce neobsahuju. Být ještě víc chladnokrevný a bezemoční, tak už zkamením. Občas partnerky zkouší, jestli ještě žiju, když mi nebije srdce.
Ps: Ach, ty subky a jejich skvělé odhady chlapů.
Fakt, že člověk umí napsat přes tři řádky nebo někoho poslat někam, neznamená, že při tom snad něco cítí. Mimochodem, v praxi mi bývá občas vyčten přesný opak.
Přidání nového zápisu
TVÁ PŘEZDÍVKA:  TVŮJ E-MAIL:
TEXT ZÁPISU:



Opište kod:


  


Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk