Hostinec Ram Inn, pojedeme?

Žiješ?...

Jak u tebe psi přijímají bouřku?

Ahoj, ty jsi v administraci taky zahrnuta a tak snad budeš i vědět od jakého čísla aktivity už není nutné psát kódy, nevíš to náhodou?

Můžu otázku? Co je na intimnu tak hezkého? Ano, tradují se o něm různé zvěsti a legendy, nepoznal jsem, tudíž nevím
Jaké je to prvotní poznání? "Jak se změní "po tom" člověku život?"
Já nevím co to je "krásný intenzivní pocit" - tohle neznám. Jen nudu, samotu a ticho, tohle znám.
Copak jsi neviděla scénku z přátel, kdy se phoepe a charlie sheen hladili po zádech, protože už to nemohli vydržet? Kdy nemyslím to svědění, ale jestli ten pocit z toho škrabkání, který se ozve v člověku v reakci na něj, je třeba trochu podobný intimnímu prožitku
ps. Jinak ja vím, že jsi cudný stydlínek, ale neodvracej hlavu od monitoru, nezakrývej si rukou tvář, když si stejně nevědomky okusuješ spodní ret a zkus třeba přiblížit nepředstavitelné, a co nejde jinak poznat než tváří v tvář Povídej

Proč se někteří lepí na představu, že se něco vrátí do stavu jako před tím, nebo že navážou vztah s někým, kdo k nim necítí to co oni k němu?
Proč tohle dělají?
Třeba ten tvůj "nápadník", dá si takový člověk říct sám od sebe?
Co bys dělala, kdyby jsi...nebo co bys poradila, takhle, kdyby byl někdo neodbytný? Jak bys reagovala?
Víš co mě rozesmálo v hororu Ti druzí? Rozhořčenost Nicole Kidman, když rázným krokem a už s nervama na dranc, vyšla z domu s puškou, rozhodnutá skoncovat jednou provždy s tím, co ji štvalo
Je fuk že šlo o paranormalni záležitost, šlo o její reakci, která se nijak nevylučuje jako důsledek racionální příčiny
Ten dílčí osud, někde je pokojny večer a jinde, ženě skoro až přeskakuje hlas, kdy musí vzít sama do rukou zbraň

Jaké je tvoje psí top five?

"Já ti nevím, někdy mi přijde, že se spíš vyznám v cizím člověku, než sama v sobě"
---
Přesně jako u mě
Já vůbec neznám přidanou hodnotu vztahu v podobě někoho kdo se na tebe dívá, kdo tě slyší, kdo na tebe reaguje, kdo ti nabízí jeho pohled na tebe. Ja nevím co to je Mně nikdo nikdy nic neřekl, nikdy jsem nepoznal vděčnost z něčí slova. Ten pocit, kdy třeba po chvilce s někým takovým, až budu sám, si řeknu: "Ty blaho, on mě fakt zná..."
Ten okamžik, kdy třeba ráno chodíš po ložnici, zatímco tě sledují něčí oči...
To je tak neběžná věc... mě by to bodalo do boku, ocitnout se v tom
Já znám tak málo ze života, že ty jsi o oproti mně světoběžník, ne... to není relevantní měřítko, ty jsi cestovatelka po galaxii jo, tohle odpovídá...
Jsi stejně tak vnitřně klidná jako jsi úsporná projevem?

Zalez, ne. Tam se píše otazník a ne tečka.

Včera jsem četl, že jedna paní šla venčit psa a ještě se nevrátila domů, tak snad to nejsi ty

Dá se říct, že při svých zkušenostech, se už v lidech vyznáš? Spát s civavou obtocenou okolo hlavy á la "chlupatá svatozář", je celkem ještě projev normálnosti.
A jak spí při největších mrazech? To má aspoň domácí backurky ne?
I tak jsi normální. Já jen mám sem tam rozumné názory/pohledy na věc, ale psané slovo kolikrát vůbec nemusí reflektovat zdraví duše/mysli, tedy i to, jestli se člověk i rozumně chová.
Můžu třeba někomu z OCD napsat, jak nelogické je něco opětovně kontrolovat, nebo jak je rozumné to či ono, ale třeba, být v oněch situacích, už by se teoretická správnost, v praxi trochu "lámala přes koleno"...

Ty největší a jednoduché pravdy, končí někdy jako ty nejfádnější fráze bez významu, díky tomu, že jsou říkány... "zkrátka úplně blbě"... Někdo je prostě tak charakterem a na mysli chabý, že si musí dopomoci myšlenkou, jejíž platnost potvrdil čas, kdy jí, někdo často "morálně utne" potřebu někoho něco říct. Do hajzlu s takovými lidmi...
Nevím jak to vidíš ty...

Achjo ( ):holka, to nevím, jak to najít, pokud jsi tu nebyla registrovaná.
Jak to vím? no, znám to - životní zkušenosti s psychopatem, manipulátorem, závislostí zeměněnou za lásku, atd..znám to i z jiných životů lidí, které znám. Nejsi sama, kdo se s tím pere, či snad pral, až jednou se z toho snad dostaneš.

Ahoj, chtela jsem se zeptat, jak najit me starsi prispevky. Mam novy pocitac a uz si nepamatuju, jakou prezdivku jsem pouzila... nebo jak jsi to myslela, ze to znas?

Mně se líbí střelenka láskorádová, cvok, blázen
ale s "psím sebevědomím", tím jak je se s sebou krásně sžitá.
---
Mně se na tom líbí, to její plné vědomí jak se vyjímá v očích okolí, kdy přesto nepropadá negativním pocitům nebo dojmům ohledně sebe. Ač by se to z té jinakosti, jakožto vyústění ze sumarizace dojmů druhých o ní, nebo jejího o sobě vůči okolní běžnosti, dalo předpokládat
Ehm... nestyď se za svojí bláznivou stránku

Mně se líbí střelenka láskorádová, cvok, blázen ale s "psím sebevědomím", tím jak je se s sebou krásně sžitá

Já se spíš ptám proto, jestli ti nějakým způsobem s odstupem, nepřijde třeba "komické"nějaké tvé tehdejší počínání, které třeba z podstaty, v danou chvíli, nenahlíženo pod oním úhlem z odstupu, moc důvod ke smíchu nedávalo
Jinak si mohla úplně normálně říct, že se ti o tom nechce mluvit, pokud by to mělo znamenat, že bys nad tím musela přemýšlet na vnější popud v podobě nějaké něčí zvědavosti Čímž nepřímo odkazuji na skutečnost, že někdy se to ozve samo, kdy by o tom člověk rád prohodil pár slov... a nikdo nikde.
Jsou dva temné smíchy.
První je vyloženě odporný, a to když se někdo směje něčemu ošklivému.
A druhý znepokojující, to když tak někdo reaguje nad něčím bolestným co se mu přihodilo.
No a pak, ještě je tedy toho druhu, kdy člověku něco přijde tak trochu komické, i když je to vlastně třeba smutné
Smutné je ještě civilní, v mezích, mimo tragičnost

Kdy ses cítila jako ta nejnormálnêjší a kdy jako úplný cvok? Šlo by to nějak říct?

Je pěkné, když se někdo nezdráhá citově přilnout k někomu, bez ohledu na to, co si o tom myslí druzí, respektive, že dle toho, pak sám na sebe, nemá potřebu nahlížet pod, vůči pocitům, až direktivním způsobem, zvlášť, když oněmi city k někomu, se neděje nic špatného. Není to tak o tom, že by se člověk styděl, ale spíš o tom, že si není nějak sám sebou jist, kdy proto má potřebu přesvědčovat se o své normálnosti Moudrý, dobrou náladu nekazící a sám ji i někdy vytvářející, blázen, je výlučné životní postavení
Tak jak nikdo není dokonale krásný, tak nikdo není dokonale rozumný, kdy co je nejlepší, byť pro jinak v zásadě rovného člověka, k tomu aby si zachoval rozum? Aby se přijal takového jaký je. Pejsek je dobrý "citový stimul", obzvláště je li osobitý Pso jsou v podstatě duševně stabilní i ten nejšpinavější pouliční smeták, nebude mít ani náznak komplexu vedle anglického setra
Vyrovnaný pes dodá na normálnosti, kdy se zdá, že Hugo tuhle vlastnost, aniž by o ni věděl, má. Tím nechci říct, že ty jsi blázen, tedy v tom pejorativnim významu ne... myslím tím situace, kdy ti spíš svět přijde někdy jako bláznivé místo, kdy je člověk rád za "rozumný element" v jeho životě

"...a jako anděl smutku nad hrobem, se usmívala v slzách"

Tohle jednou budeš ty...