Iceman1988:
Jedna frajerka: Ahoj, psala jsi mi do diskuze, že je to odporné, když jsem jedné holce nabízel v posteli mazlení za peníze. Nevím, jaký máš na to názor. Ale upřímně, je normální z nějakého chlapa tahat peníze jen tak?  Já myslím, že to normální není.
Dohromady jsem jí dal celkem 8 000 Kč, myslím, že to bylo dost a v práci na mě byla hnusná, takže si ty peníze nezasloužila. Ano, moje blbost, nic jsem jí dávat neměl, ale jestli si myslíš, že to tak nechám, tak nenechám.
Jak by ti asi bylo, kdyby jsi mi půjčila postupně 8 000 Kč a já ti už 2 roky 6 měsíců nedal ani korunu!
|
Posse:
Cau. Hele. Ja te nechi odrazovat, ale The Boys jsou docela brutalni, krvava, pro nekoho nechutna a perverzni vec
|
bilej tygr:
Od tebe je plamínek? Děkuju
|
Gamardžoba ( ):
Koukam uz mne nekdo predbehl, ale ja to poznal hned i bez AI, kdy jsi tam byla?
|
Nenávrh ( ):
Sorry, už tě nechám být.
|
Ncnj-Svitavská Ulice:
Najednou máme bílou duši z bezu. Jako bychom byli na chvíli lehčí než vlastní život, prostoupení vůní květů a tichou čistotou začínajícího léta. Bez kvete krátce, téměř zázračně, a právě v té pomíjivosti je něco nevinného. Člověk má pocit, že by mohl odložit všechno těžké a stát se jen dechem, světlem a vzpomínkou na něco dávno ztraceného.
A pak náhle zjistíme, že je v nás příliš z člověka. Příliš neklidu, příliš paměti, příliš slov, která neumíme vzít zpátky. Nedokážeme zůstat jen čistou vůní nebo tichem mezi větvemi. Neseme si vlastní strachy, touhy i únavu, a právě ty nás vracejí zpět na zem.
Možná právě proto nás podobné okamžiky tolik bolí. Na malý okamžik se dotkneme něčeho krásného a téměř beztělesného, ale nikdy v tom neumíme zůstat dlouho. Člověk je totiž bytost, která i v nejčistší chvíli nese sama sebe.
|
Aktualizovaný návrh ( ):
Co? To jsem zaskočen. Ty vážně nejsi unešená borcem, který ti čtyřmi přírazy dokáže udělat pět dětí?? No dobře, ale možná, jenom možná to bereš až moc seriosně. Nicméně pokud jsi tolik znechucená mojí absencí postelové výdrže, obvykle to nedělám, ale mohu ti exkluzivně nabídnout ještě šest pilulek viagry. Jinak už nevím. Sedm nul na kontě totiž ještě nemám. Nebo jako mám, ale na účtě cizího borce, který bych musel vykrást. Nebo ti můžu koupit Porsche, akorát ne v životní velikosti. Hm?
|
Jedna frajerka:
Návrh ( ): Jediné, co ve mně tvůj text spouští, je dávivý reflex. Nech mě napokoji. Díky.
|
Návrh ( ):
Jedna frajerka.
Dvě kávy.
Tři polibky.
Čtyři přírazy.
Pět dětí.
|
Návrat do minulosti:
08.05.2026 08:41:24
Jedna frajerka:
Návrat do minulosti: COŽE? Sis splet profil, ne?
Už nevím o co šlo.
|
Návrat do minulosti:
"Jsem se dneska už po ránu rozčílila."
Přiznám se, že už jsem neměl chuť se tam vracet a celé to číst. Odměnou mi však je, že jsem teď na Tvém profilu kde máš novou fotku. A tak jsem splnil očíhlost.
Jo, kdysi jsem poslouchal i Linkiny.
Ale ty staré škváry.
In the end nebo Numb apod.
|
bilej tygr:
Není zač, plamínek sis zasloužila už dávno - ale neměl jsem na rozdávání  Teď jsi mi to připomněla příspěvkem u té eutanázie.
|
Římská úvaha ( ):
Pokud je frajerka tak zcestovalá, že na každé cestě se dá narazit na frajerku, dá se říct, že každá cesta vede do frajerky?
|
Vykulený věřící ( ):
Ó pane bóže, ó pane bóže!
|
Jedna frajerka:
Návrat do minulosti: COŽE? Sis splet profil, ne?
|
Jedna frajerka:
Bůh ví ( ): To se ti jen zdá, zase tak často necestuju 
|
Návrat do minulosti:
Jo, znám to. Ale nevím jak to napsat. Napiš, o tom neseběvědomí atd vím svoje. Něco bych tu pro Tebe měl. Zrovna u Tebe mě to zaskočilo. Ale co. Máš tu kamarádku. Spojím Vás.
|
Bůh ví ( ):
Teda ty furt někde cestuješ. Kde všude už jsi byla? Pamatuješ si to vůbec? A kde se ti líbilo nejvíc?
|
Nožky backwards ( ):
Hm, a už je tu zase ta nová. Na PC a na mobilu je to evidentně jiné. Zajímavé, moc zajímavé. A vyhovující. Na mobilu vždy uvidím nožky zepředu a na PC zezadu
|
Nožky forwards ( ):
Proč je tu zase ta okoukaná fotka předních nožek? Ne že bych si stěžoval.
|